Polská levice chce omezit hodiny náboženství, ale ani to nebude mít snadné

Polská ministryně školství Barbara Nowacka se rozhodla pro politické dobrodružství: jít do střetu s polskými biskupy a jedním koaličním partnerem. Hodlá omezit hodiny náboženství v polských školách na jednu hodinu týdně. (Dnes jsou to dvě jako u řady jiných odborných předmětů.) Nebude to lehký souboj. Katolická církev je zásadně a zcela proti - a jak se ukazuje, v aktuálně vládních lidovcích má velkého spojence.

Polské školy všech stupňů povinně nabízejí hodiny náboženství, nebo etiky – pokud to tak rodiče či plnoletí žáci chtějí. Jsou ze zákona nepovinné, ale praxe je složitější. Je nutné se z nich aktivně odhlásit, a pokud jsou uprostřed vyučování (což občas jsou), musí v mnoha školách rodiče zajistit hlídání dítěte, které by na hodinu nešlo. Je to sice nejspíš protizákonné, ale taková je praxe.

Jejím výsledkem je, že na hodiny náboženství podle statistik chodí zhruba čtyři pětiny dětí, což zásadně neodpovídá povědomí polské veřejnosti o tom, jak má vypadat vzdělání – totiž že nad dvěma hodinami týdne má podstatnou kontrolu polská katolická církev. To ukazuje situace na středních školách: když žáci dosáhnou osmnácti let, ve velkém se z hodin odhlašují, protože buď nemusí poslouchat rodiče (přece jen biblické hodiny nejsou nic, na čem by se lámaly rodiny), ale hlavně mohou bez právních komplikací o odpovědnosti za nezletilou osobu strávit volnou hodinu po svém.

Ministryně Nowacka chce tento třeba pro Čechy obtížně pochopitelný stav ukončit. Hodin by bylo méně. Byly by buď před standardním vyučováním, nebo po jeho konci, což by řešilo problémy s „hlídáním“. A prospěch by se nezapočítával do takzvaného průměru. (Což není tak podstatné, protože už dnes se známky ze znalosti víry nepočítají v přijímacích řízeních, jsou jen na druhé příčce vysvědčení hned pod chováním.)