Taky jsme město dřív ničili

Dospívání strávil v Praze pod Barrandovským mostem. Lidé ho tehdy víc znali ještě jako Vladimíra Brože než pod přezdívkou Vladimir 518, kterou si zvolil právě v devadesátých letech, kdy na betonových zdech s kamarády vytvářel první graffiti. Dnes šestačtyřicetiletý umělec před třemi desetiletími netušil, že most navrhl architekt Karel Filsak a jeho dekorativní skulpturu Rovnováha v podobě mnohatunového kolosu balancujícího na jednom bodě vytvořil na sklonku komunismu sochař Josef Klimeš. 

„Rozhodně jsem tehdy most nevnímal jako kvalitní architekturu. Když o nás někdo řekl, že graffiti útočíme na technokratické symboly města, byl jsem ochotný mu to podepsat,“ vzpomíná Vladimir 518. Lidé z branže dobře vědí, že jeho vztah k předlistopadové architektuře a umění ve veřejném prostoru časem nabral radikální otočku. Teď to zjišťuje spousta dalších: v kinech se momentálně promítá celovečerní dokumentární film režiséra Jana Zajíčka a scenáristky Henriety Moravčíkové Architektura ČSSR 58-89, který vznikl podle Vladimirova námětu. A ve vinohradské Galerii Prostora probíhá výstava Strom.Strom prezentující jeho soukromou sbírku umění, jejímž vrcholem je originální sádrový model Klimešovy Rovnováhy.

Z Vladimira 518 se postupně stal jeden z nejhlasitějších obhájců kulturních děl, která vyprodukovala odporná doba. Což však podle něj neznamená, že stejně odporná musí být i ona díla.