Méně novinářů, více influencerů

Sedmnáctiletá studentka gymnázia Ema Zoe chvilku přemítá, proč vlastně pro informace chodí na Instagram. „Asi proto, že to je aplikace, kterou používám nejčastěji,“ říká po chvilce a uvažuje dál: „Je jednoduché je tam sledovat. To je asi ono, ta jednoduchost.“ Ve svém hledáčku má nejčastěji instagramové účty zpravodajských stanic ČT24 a BBC. V mobilu má stažené i jejich aplikace, aby měla možnost si případně přečíst celý článek. Naposledy se jí to stalo před necelým týdnem, kdy z Instagramu zamířila do aplikace britské veřejnoprávní stanice přečíst si o republikánských primárkách ve Spojených státech. Nebylo by jednodušší pravidelně navštěvovat rovnou aplikaci BBC? „Na Instagramu najdu mix věcí. Nejsou tam jenom zprávy, které obecně nebývají pozitivní. Přečtu si, co se děje, a pak se podívám na nějakou blbost,“ vysvětluje.

Ke svým zdrojům v nedávné době přidala ještě jeden. Instagramový účet Jsem v obraze, který spravuje dvaadvacetiletá Johana Bázlerová. Sledovat ji začala loni na podzim, v době studentských stávek. „V krátkosti a ne moc komplikovaně vysvětlila, o co jde,“ shrnuje Ema Zoe, co jí na Bázlerové zaujalo, a přidává další, možná ještě důležitější postřeh. „Asi je to i tím, kolik jí je a jak se vyjadřuje,“ popisuje. Nejde prý ani tak o to, že by její forma byla oproti tradičním médiím pochopitelnější, spíše příjemnější. „Je to takové více kamarádské, to je to, co hledám.“

Zahraniční a tuzemské výzkumy potvrzují, že mezi mladou generací je právě takové nastavení čím dál častější. Reuters Institute ve své každoroční zprávě zahrnuje právě proměny chování na sociálních sítích mezi nejzásadnější zjištění. Na výsluní se derou Instagram a čím dál častěji i TikTok – tedy platformy, na kterých novináři doposud příliš nefungovali. „Data ukazují jasněji než kdy dříve, že strůjci této změny jsou nejmladší generace, které na sociálních sítích vyrostly a vzhlížejí spíše k influencerům a celebritám než k novinářům – i pokud jde o zprávy,“ shrnují autoři výzkumu.

Nezůstat na Instagramu

Respektu se na otázku, odkud čerpají informace, ozvaly desítky mladých lidí. Jejich odpovědi částečně kopírují i výzkumy, které jsou k tématu k dispozici: řada z nich vyjmenovává domácí i zahraniční média, která mají předplacená, drtivá většina ale sleduje zprávy na Instagramu, případně na síti X. Mezi favority patří ČT24 a poté zmiňovaní influenceři – nejčastěji Jsem v obraze a Politika nejen pro mladé. Druhý zmiňovaný projekt připravuje přibližně dvacet nadšenců.

„Služebně nejstarší“ člen týmu Politiky nejen pro mladé (skupina tvořící profil nemá konkrétní hierarchii) Richard Mittner popisuje, že jeden příspěvek obvykle projde pod rukama čtyřem lidem: autorovi stručných odstavců, editorovi, grafikovi, který z textu vytvoří poutavé obrázky, a nakonec člověku, jenž vše zveřejní pro více než 60 tisíc sledujících. Tým se jednou měsíčně schází a navrhuje, co by se jejich čtenáři měli dozvědět.

Mezi zdroje vypočítá veřejnoprávní a „jiná seriózní média“ – odkazy na články uveřejňují na on-line seznamu, kam se uživatel může prokliknout z popisku profilu. „Snažíme se jejich obsah přetvořit pro mladé lidi na Instagramu,“ shrnuje pak tvorbu obsahu. Otázku, zda tím netratí ona média, podle Richarda Mittnera bere platforma vážně. Zkouší být jakýmsi základním stupínkem, od kterého by se v ideálním světě čtenář odrazil ke sledování tradičních médií. Tvůrci to zmiňují i v kapitole své knihy nazvané rovněž Politika nejen pro mladé o tom, proč jsou tradiční média důležitá. „Není možné zůstat jenom na Instagramu,“ říká.

Zatím na něm ale generace Z zůstává. A v rostoucím množství, jak ukazují data již zmiňované zprávy Reuters Institute. Respondenti ve věku 18–24 let, kteří informace čerpali primárně ze sociálních sítí, netvořili v roce 2015 ani čtvrtinu (18 procent). Dnes je to 43 procent této věkové skupiny. Jde o průměrné číslo z asi čtyřicítky zemí. Tuzemské návyky nejsou příliš rozdílné. „Základní trendy platí i pro českou populaci s určitými výjimkami,“ říká autor „české nohy“ výzkumu Václav Štětka, který působí na britské Univerzitě v Loughboroughu. Mezi ty řadí například fakt, že zatímco „globální“ průměr těch, kteří se informují na TikToku, je čtvrtina, v Česku jde jen o 15 procent.