Říkalo se tomu „úplné odevzdání“ a bylo to něco na způsob dnešních babyboxů. Jestliže svobodná matka, chudá rodina či kdokoli jiný ve Velké Británii tušil, že nebude s to postarat se o dítě, mohl ho nechat těm, kteří o ně stáli. Podmínkou byla anonymita a nezvratnost: pokud jste kojence v zavinovačce na vylidněném nádraží malého města předali do cizí náruče, už jste ho v životě neměli spatřit. Právě takto přišel britský prozaik Ian McEwan (1948) o staršího bratra Davida, o jehož existenci se dozvěděl až v roce 2002.
David Sharp pak napsal paměti nazvané Complete Surrender (Úplné odevzdání), k nimž McEwan napsal předmluvu. Ale mohl by se tak docela dobře jmenovat i jeho vlastní román, který koncem loňského roku vyšel česky pod názvem Hodiny. Nejenže zde rodinná historie v podobě odloženého bratra hlavního hrdiny sehraje svou roli. Letos šestasedmdesátiletý klasik britské prózy se v dosud nejrozsáhlejším díle úplně odevzdává spisovatelskému řemeslu a výsledkem je brilantní román; pozdní majstrštyk, který vypráví o více než jednom životě a více než jedné epoše.
Nejtvrdší lekce
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
