Chcete-li zachránit demokracii, zachraňte její instituce

Svět má za sebou pořádně zběsilý týden. Jihokorejský prezident vyhlásil v zemi stanné právo, parlament to ale odmítl a nyní podniká kroky k prezidentově obžalobě. Ve Francii byla premiérovi a jeho vládě poprvé po více než 60 letech vyslovena nedůvěra. Obě zdánlivě nesourodé události mají společné základní téma: krizi demokratických institucí.

Jižní Korea je na první pohled skvělým příkladem úspěchu. Její ekonomika rostla během pěti po sobě následujících desetiletí o více než pět procent, což je rekord, kterému se vyrovná pouze jediné místo na světě: Tchaj-wan. V přepočtu hrubého domácího produktu na osobu je dnes Jižní Korea bohatší než Japonsko. Přesto zemí zmítá hluboká polarizace a tvrdé politické boje. Na pozadí stanného práva, vyhlášeného prezidentem Jun Sok-jolem, je dva a půl roku trvající patová situace mezi liberální opozicí a konzervativním prezidentem. Opozice hlavu státu obviňuje, že využívá vládní pravomoci k útokům na své oponenty a média. Prezident na oplátku vyčítá opozici, že zneužívá pravomoci, když se pokouší odvolávat jednotlivé členy jeho vlády. Spor nakonec pravděpodobně skončí jeho vlastním impeachmentem.

Příběh Francie je jiný, ale zároveň podobný. Prezident Emmanuel Macron se už několik let snaží prosadit reformy, z nichž mnohé vyvolávají silný odpor. Ty nejnovější, v jejichž rámci se má zvýšit věk, od něhož se vyplácí státní penze, se podařilo prosadit pouze prostřednictvím zřídka využívaného postupu, který obcházel parlament. V posledních volbách přitom Macronova vlastní, centristická strana utrpěla drtivou porážku a parlament nyní ovládá krajní pravice a levice. Ty se spikly, aby svrhly premiéra.

Společným tématem je v obou případech skutečnost, že lidé stále hlouběji nedůvěřují tradičním demokratickým institucím a elitám, jež tyto instituce řídí. V průzkumu Pew Research Center z roku 2023 uvedlo 85 procent dospělých Američanů, že volené představitele „nezajímá, co si myslí lidé jako já“. Osmdesát procent přiznalo, že vůči federální vládě pociťují hněv či frustraci. Nevraživost vůči vládnoucím elitám se neomezuje pouze na Spojené státy. Mainstreamové politické strany v průzkumech prohrávají všude, od Německa po Japonsko.