Všichni moji estébáci

Jeden z mých vyšetřovatelů StB tvrdil, že se jmenuje Ludvík Horník. Přesvědčoval mě, že systém, kterému slouží, je dobrý, neboť on se narodil do roubenky s hliněnou podlahou a nyní bydlí v paneláku s ústředním topením. 

Na výsleších jsem sice vždy zarytě mlčel, ale v duchu jsem uznal, že pokud mluvil pravdu, skutečně mohl komunismus vidět v lepším světle než já. Jenže já jsem nevěřil ničemu, co říkal. Ani tomu, že se jmenuje Horník. 

Ale teď, když Ústav paměti národa (ÚPN) zveřejnil seznamy všech vyšetřovatelů StB, jsem v nich Horníka objevil. Jeho jméno bylo tedy pravé, stejně jako jména těch dalších, kteří naši rodinu i naše kamarády celé hodiny a někdy dny vyslýchali v temných kancelářích a chodili k nám do bytů dělat domovní prohlídky: Bobál, Pačesa, Blaško, Verčík a další. 

Těch jmen v seznamu ÚPN jsou tisíce. Z pohledu historického posouzení to byli zločinci, komunistickým systémem byli pověřeni týrat jiné lidi. Někteří se v tom týrání vyžívali, protože byli povahou sadisti.