Jak dlouho to Rusko ještě vydrží?

Každý den se v centru Moskvy otevírají nové směnárny. Jen v bezprostředním okolí kanceláře týdeníku Die Zeit jsou nyní čtyři. Každý, kdo směňuje cizí měnu za rubly, totiž v těchto dnech dobře vydělá. Směnárny inzerují kurzy jasně červenými čísly na velkých osvětlených tabulích a upravují je každou hodinu. Moskvané tak mohou v reálném čase sledovat, jak rubly v jejich peněženkách ztrácejí na hodnotě.

V listopadu se hodnota ruské měny propadla na nejnižší úroveň od invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Tehdy se rozplynula ve válečném šoku. Centrální bance se však následně podařilo pokles rublu zastavit zmrazením soukromých účtů a zavedením kapitálových kontrol. Rusové si mohli vybírat cizí měnu jen v omezené míře. Hodnota rublu následně prudce vzrostla, podpořena prodejem cizí měny centrální bankou. Panika mezi obyvatelstvem ustoupila, uprostřed války se Vladimiru Putinovi povedlo stav ekonomiky zázračně „normalizovat“.

S takovými zázraky už je však konec. Po téměř třech letech války proti Ukrajině zažívá Rusko trojí krizi: zaprvé inflaci a propad měny, zadruhé konec válečného hospodářského rozmachu a zatřetí izolaci od světové ekonomiky v důsledku finančních sankcí.

Nejviditelnějšími příznaky v každodenním životě obyvatelstva jsou právě červené číslice ve vitrínách směnáren a cenovky v supermarketech. Rubl má z týdne na týden nižší hodnotu a ceny zboží rostou. Centrální banka kvůli stabilizaci měny zvýšila klíčové úrokové sazby na rekordní úroveň přesahující 20 procent. Ale kurz rublu je nadále katastrofální. Je to konec Putinovy válečné ekonomické „normalizace“? Může se krize stát hrozbou pro jeho vládu?