Jaké je podle vás slovo roku 2024?

Pomoc Ukrajině, pomoc potřebným zemím v Africe, postiženým povodněmi, pomoc Gazanům, pomoc nemocným dětem, které potřebují drahou léčbu, pomoc projektům, které pomáhají ostatním, pomoc skrze dárcovství… Potřeba pomáhat si navzájem roste a v tom je síla občanské společnosti a potažmo demokracie. 

Jak praví slovník, označuje se tak mimo jiné „schopnost rychle přijímat i jemné vnější popudy a reagovat na ně“. Citlivá společnost vnímá potřeby lidí a bere je vážně. V Česku, kde byla surovost dlouho normou, bývá někdy vnímána jako přecitlivělost. Ale také stále více jako nezbytná podmínka civilizačního procesu. A přestože zbývá dlouhý seznam věcí k řešení, není pochyb o tom, že se posouváme správným směrem. 

Pro zábavní průmysl bylo slovem roku churn. Týkalo se bedlivě sledovaných streamovacích platforem, jejichž skutečný růst se analytici stále snaží rozklíčovat. Znamená termín pro míru ztráty předplatitelů. Jak si udržet předplatitele, kteří měli letos tendenci víc než kdykoli předtím odcházet, zaměstnávalo vedení digitálních videoték víc než cokoli jiného, a ovlivňovalo v nemalé míře i to, co publikum mohlo sledovat a jeho uživatelský komfort. 

Nejde o úplnou novinku tohoto roku, ale v českém kontextu v něčem přece jen ano. Vzestup Motoristů sobě, Filipa Turka či založení jejich mládežnické organizace, která si klade za cíl revoluci na univerzitách, jsou první velké vlaštovky v Česku. Slovo označuje internetové podhoubí vzývající maskulinitu či odpor k feminismu. A tohle podhoubí poprvé dostává konkrétnější politickou reprezentaci. 

Fenoménem roku, snad přechodným, jsou slova končící na „-stvo“ jako studentstvo, diváctvo, nejnověji též pilotstvo. Dost mi to vadí. V češtině lze mužský rod chápat jako inkluzivní (zločinci, ale i třeba lékaři), a pokud jsme se rozhodli, že jej tak chápat už nebudeme, nechal bych mluvu u „lékařů a lékařek“. Čeština je krásná, ale nikdy nebude genderově zcela korektní, aspoň dokud ji úplně nezničíme a nevykastrujeme. Pak šťastně zahodíme všechny dosud napsané knihy a začneme znovu. Doufám, že se toho nedožiju.

Tento rok byl supervolebním – k urnám letos měla možnost jít více než polovina všech dospělých lidí na Zemi. Mnohé z voleb pro nás navíc byly naprosto klíčové – ať už do europarlamentu nebo v USA. Důležitá byla i hlasování ve Francii, Indii a konečně i v Rumunsku, kde první kolo prezidentských voleb tamní ústavní soud zrušil kvůli podezření z vměšování se jiného státu. Celosvětově je z výsledků patrná nespokojenost s vládnoucími politiky. A jak poznamenává think tank Pew Research Center, v mnoha státech voliči signalizovali svou frustraci pod vlivem rostoucích cen, sporů o kulturní otázky i naštvanosti na politický status quo. Jak se trend potvrdí a promítne do složení parlamentů, uvidíme poměrně brzy mimo jiné v Německu i u nás. Supervolební rok 2024 určí budoucnost světové politiky, vztahy mocností i jejich přístupu k řešení konfliktů a klimatických změn.

Do naší aktivní slovní zásoby se letos vrátilo trochu archaické slovo motorista, ale v jiném významu, než mělo původně. Zatímco dříve označovalo prostě člověka, který řídí motorová vozidla, dnes nese hodnotové zabarvení odkazující k nostalgii po minulosti a odporu k ekologickým hodnotám či k Evropské unii. Samozřejmě to způsobil fakt, že do české politiky vtrhlo nové politické uskupení Motoristé sobě. Trochu mi to připomíná dobu, kdy prezident Miloš Zeman mluvil o pražské kavárně a prostředí, kam se chodí pít káva, číst noviny a konverzovat, unesl úplně jiným směrem. 

Čínská sociální síť sice není žádnou novinkou, ale v letošním roce definovala velkou část politické debaty doma i ve světě. Politici se totiž začali houfně přesouvat na TikTok, pak ale přišla velká komplikace v podobě rumunských prezidentských voleb, během kterých měli Rusové skrze sociální síť zmanipulovat část voličů. Jaký bude další osud této platformy? Zákaz se zdá být nevyhnutelný.