Miloš Hroch


Porevoluční Československo zažívalo první roky demokracie a v lednu 1993 se mělo rozdělit na dva státy. K politickým zlomům ale pro část dvacátníků hlavně z Prahy neodmyslitelně patří výjev několika stovek lidí, kteří stojí v blaženém úžasu a mdlobách. Zažívají vlastní transformaci, když se setkávají s nebeskými melodiemi a robustními kytarovými vazbami Ecstasy of Saint Theresa. Ti usilovali o rozpuštění tradiční písňové formy, zpívali anglicky, ale jejich zpěvy – pohřbené pod nánosy noiseu – zněly mimosvětsky. Hlas byl jen další nástroj vedle kytarového feedbacku. Především v Praze tou dobou působila malá, ale živá scéna kytarových snivců a vedle Ecstasy tu byli Naked Souls, Sebastians, Toyen a Here.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu