Režisér Jorgos Lanthimos: Vycenit špičáky, porušit pravidla

Zatímco doteď debatě o feministickém poselství v hollywoodských filmech dominovala Barbie, nyní ji nenápadně vytlačuje jiná hrdinka na cestě za sebepoznáním – Bella Baxter v podání Emmy Stone, hlavní hrdinka nejnovějšího filmu režiséra Jorgose Lanthimose Chudáčci (Poor Things). Vizuálně fantaskní, formálně vynalézavá a černohumorná odysea ženy putující v 19. století za svobodou po vítězství v Benátkách právě obrazně vbíhá do oscarové rovinky s jedenácti nominacemi jako jeden z favoritů. Z Chudáčků se pomalu stává událost.

Část amerických kritiků se sice nad snímkem pohoršila kvůli liberálnímu zachycení sexu, který je klíčovou součástí hrdinčina sebeobjevování. Ale zároveň se Chudáčci svébytně hlásí k tradičnímu hollywoodskému žánru o monstrech a extrémně blízká spolupráce mezi hvězdou a režisérem v mnohém připomíná praktiky klasického Hollywoodu čtyřicátých let. Natočil film, o kterém se dnešnímu Hollywoodu zdá. Chudáčci, volně inspirovaní stejnojmennou předlohou skotského spisovatele Alasdaira Graye z roku 1992, jsou zatím nejnákladnější, nejvýpravnější a divácky nejpřístupnější film režiséra s reputací „divného“ evropského autora, jehož kariéra začala v ekonomickou krizí zmítaném Řecku. Svým způsobem tak Lanthimos za patnáct let prošel podobně výraznou proměnou jako hrdinka jeho posledního filmu. Z okrajového tvůrce, kterého si všímaly hlavně evropské festivaly, se stalo jméno, jež často vytane na mysli jako první, když přijde řeč na to, co se dnes děje nejzajímavějšího na evropské scéně. Jeho vzestup přitom pohání hlavně jedno – narušování toho, co ostatní považují za normy.

Hej, Mr. Frankenstein

„Je experiment, její mozek a její tělo nejsou ještě plně synchronizované,“ vysvětlí geniální vědec Godwin Baxter v podání Willema Dafoea zaskočenému asistentovi, kdo je krásná mladá žena, která se chová, chodí, mluví a myslí jako společenskými normami nedotčené dítě. Stvoření, které je výsledkem jeho neortodoxních pokusů. Na začátku spáchá těhotná žena sebevraždu, ale Godwin – postava někde mezi Victorem Frankensteinem a Henrym Higginsem – jí vdechne život a dá jí mozek nenarozeného plodu. 

Následně projde komickou i tragickou proměnou společenským konvencím navzdory. Chce „hladově“ zakusit vše. Stává se viktoriánskou objevitelkou. Jedním z jejích největších objevů je orgasmus, potěšení, na které přijde náhodou u snídaně. Lanthimos ji posílá na cestu po evropských metropolích od Lisabonu přes Alexandrii po pařížský nevěstinec. Spolu s pochybným právníkem a svůdcem, který urychluje její sexuální probouzení. Ale jen do té doby, než ji jeho žárlivost chce zkrotit. A není prvním ani posledním, kdo ji chce zformovat podle svého: často však nevědí, co si s její svobodou počí