V reakci na Írán by se USA měly poučit z Kmotra

Možná nejlepší popis zahraniční politiky Spojených států zaměřené na Blízký východ pochází z filmů o Kmotrovi. Ve třetím dílu se stárnoucí Michael Corleone pokouší odpoutat od starých mafiánských kšeftů a vazeb. Nevyhnutelně však nastanou krize, které vyžadují jeho pozornost. „Už jsem z toho byl venku, a oni mě tam zase vtáhli,“ stěžuje si.

Prezident Biden by si mohl říkat totéž, když uvažuje, jak odpovědět na nedávný útok proti americkým silám v Jordánsku, jenž si vyžádal životy tří amerických vojáků.

Americké vlády od druhého funkčního období George W. Bushe hledaly možnosti, jak redukovat své působení na Blízkém východě. Toto tvrzení má logický základ. USA z této oblasti dovážejí jen malé množství ropy. Jejich snahy o změnu režimu a reformu v Iráku se velkolepě nevyplatily. Největší potíže mezinárodnímu řádu vedenému USA dnes působí v Evropě Rusko a v Asii Čína. Blízký východ zůstává stranou.

Krize však nepřicházejí v dobách a na místech podle toho, jak si kdo přeje. A ústup amerického vlivu spustil řadu pohybů, které teď utvářejí podobu regionu. Když Washington ztratil zájem o Blízký východ, protiamerické milice začaly zvyšovat svou sílu i vliv – od Hútíů přes Hizballáh po Islámský odpor v Iráku (zastřešující uskupení údajně zodpovědné za útok, při němž zahynuli američtí vojáci).