Dopisy

Editorial

Respekt 8/2024

Přídomek „geniální“ rozhazují všelijací mediální spíkři po hrstech a rozmařile jej připínají kdekomu. Pavel Reisenauer byl tím, kterému by slušel po zásluze, i když on sám by jej nejspíš skromně odmítl. Vtip jeho dokonalých kreseb nekřičel dodaleka, spíš jenom jemně zazvonil a čtenáři občas ponechal pár slastných vteřin, než jeho plný význam objevil. Tak jako Rolling Stones už nebudou stejní bez Charlieho Wattse, tak Respekt už nikdy nebude takový jako s kresbami Pavla Reisenauera.
Leoš Šedo, Sázava

Erik Tabery v editorialu velice zajímavě popsal tvorbu pana Reisenauera. A já bych si bez jeho kreseb tento editorial a žádný jiný článek nikdy nepřečetl, jelikož jsem Respekt objevil hlavně díky jeho kresbě – titulní strana čísla 8/2023. I když nejde úplně o to, co bylo na obálce, ale o ten styl, jakým to bylo nakresleno. Výtvarnému umění vůbec nerozumím, proto rozlišuji to, co se mi líbí a co ne. A to, co jsem viděl, se mi líbilo. Až tak, že jsem si toto a jiná čísla koupil a s novým rokem se stal předplatitelem (nejen kvůli kresbám). Jsem rád, že jsem šel proti známému českému rčení a knihu podle obalu soudil. Pavle Reisenauere, děkuji.
Filip Komenda