0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Kontext21. 2. 2024

Evropští lídři: Co když nás Trump hodí přes palubu?

Mnichovská bezpečnostní konference se snažila krotit sílící bezpečnostní obavy

Mnichov
Donald Trump při kampani v Jižní Karolíně
Autor: REUTERS

Všichni už to víte. Donald Trump, pravděpodobný kandidát republikánů na amerického prezidenta, odpálil rétorickou nálož. „Neochránili bychom vás. Vlastně bych jim (Rusku) doporučil, ať si dělají, co chtějí. Musíte platit účty,“ vzkázal předminulý týden evropským členům NATO. Pokud nebudou dávat dost peněz na obranu a Putin je napadne, tak si mají poradit sami. 

Trump pominul, že evropské státy své vojenské rozpočty navyšují. Osmnáct z 31 členských zemí Aliance loni splnilo závazek dávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. Patřilo k nim prvně i Německo, Polsko armádní rozpočet rovnou navýšilo ke čtyřem procentům HDP. Například v roce 2016, kdy byl Trump poprvé zvolen prezidentem, tuto metu plnilo pouhých pět zemí. 

Výsledek amerických voleb je samozřejmě zcela nejasný. Evropané se ale musejí vážně připravit na variantu, že se Trump prezidentem znovu stane. Tato příprava je důležitá hlavně tam, kde se momentálně rozhoduje o evropské bezpečnosti: na Ukrajině. Protože i tam vnáší Trump velkou nejistotu. Opakovaně řekl, že by válku během jediného dne ukončil, a nelze tak vyloučit, že po nástupu do úřadu v lednu 2025 přijde s mírovým plánem, jehož součástí bude přenechání okupovaných území Rusku. Volodymyr Zelenskyj na to nepřistoupí, Trump následně zarazí vojenskou pomoc a vydá Ukrajinu napospas ruskému agresorovi. Co pak uděláme my Evropané? Nebo přesněji, co bez americké vojenské síly dokážeme udělat? 

Respekt se na to uplynulý víkend během Mnichovské bezpečnostní konference ptal několika hluboce zasvěcených lidí. Nově zvoleného finského prezidenta, ředitele špičkového bezpečnostního think tanku, geopolitické analytičky obří finanční společnosti, předsedy zahraničního výboru Evropského parlamentu a bývalé německé ministryně obrany. A jejich výhledy nejsou tak bezvýchodné, jak by se dalo čekat. 

Annegret Kramp-Karrenbauer, německá ministryně obrany v letech 2019–2021:

AKK, jak se jí ve zkratce kvůli dlouhému jménu přezdívá, byla vyvolenou nástupkyní Angely Merkel. V roce 2018 ji nahradila v čele křesťanské demokracie (CDU), o rok později převzala ministerstvo obrany. Byla to nevděčná role. Její snaha o reformu podfinancované armády a apely na zvyšování výdajů na obranu nebyly populární.

„Říkala jsem si, že to je typické trumpovské prohlášení. Podle jeho klasické metody: vyvolat u druhých pohoršení, ale také reakci, která Trumpovy příznivce utvrdí v tom, že jeho styl politiky přináší výsledky,“ říká o pocitech, které měla, když prvně četla výše uvedený citát. S Trumpovou administrativou má spoustu praktických zkušeností. „Nebylo to vždy lehké, nekomunikovali jsme tak otevřeně, jak by se mezi partnery a přáteli slušelo,“ říká. 

Měla však, jak říká, otevřené kanály k lidem, kteří sdíleli dlouhodobou koncepci americké politiky, podle níž americké zájmy a bezpečí závisí i na situaci v Evropě a vzájemné partnerství je hlubší než momentální neshody ohledně vojenského rozpočtu. „Tehdejší ministr obrany i klíčové osobnosti americké armády to vnímali stejně jako my,“ vzpomíná AKK. „Druhé Trumpovo funkční období by myslím bylo jiné. Musíme předpokládat, že se obklopí loajalisty a náš přístup k jeho vládě bude mnohem těžší než minule.“ 

Co ale dělat, kdyby došlo k výše uvedenému scénáři a Trump by vojenskou pomoc Ukrajině ukončil? „Evropa by musela maximálně pomoct, aby Ukrajina nepadla, neměli bychom jinou alternativu, než to nějak dokázat,“ volí bývalá německá ministryně obrany obecný tón. Z debat na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzdvihuje návrh dánské premiérky Mette Frederiksen, která se rozhodla předat bojující Ukrajině dánské zásoby vojenské munice. „Bylo by smysluplné, aby podobně postupovalo více evropských států. Protože evropská bezpečnost teď nejvíce závisí na tom, jak bude úspěšná Ukrajina – a té munice chybí.“ 

Kromě toho by si podle Kramp-Karrenbauer měli Evropané dobře propočítat, co sami mají v „diplomatickém arzenálu“. Tedy jaké jsou americké zájmy v Evropě a kde – například vůči Číně nebo ve vztazích s tzv. globálním jihem – Američané k naplnění svých zájmů podporu Evropanů potřebují. Zdrojem moci je podle ní jednotný evropský trh, s 500 miliony obyvateli největší na světě, a přístup na něj. „Víme, že Trump je člověk, který uvažuje v politických obchodech. Proto tuto svoji sílu musíme využít a s její pomocí zabránit tomu, aby ke scénáři s ukončením americké pomoci Ukrajině vůbec došlo,“ říká. „Jestli Trump uvažuje v obchodech, tak musí jasně slyšet, co může ztratit.“

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc