Novináři, které loví Ficovi vlci

Náměstí v centru Bratislavy mohlo v obeznámeném návštěvníkovi vyvolat pocit déjà vu: lidé tu minulý čtvrtek skandovali stejné heslo jako před šesti lety po nájemné vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. „Dost bylo Fica!“ Na transparentech, s nimiž se tu sedm tisíc občanů sešlo uctít památku dvou mladých lidí, stálo: „Znovu zastrašují novináře.“ Smuteční vzpomínka se letos na Slovensku udála v atmosféře, kdy je Robert Fico opět premiérem, do politické komunikace vládních stran s médii vstoupila hrubost, novináři jsou z nejvyšších mocenských míst označováni za nepřátele státu a Smer si k jejich šikaně zřídil trojhlavou úderku straníků nazývajících sebe sama „smerácki vlci“.

Známe to z dějin

Komentátor Martin M. Šimečka měl ve slovenském Denníku N pravidelnou dopolední poradu, kterou v pozadí z počítačové obrazovky podkresloval přenos z narychlo ohlášené tiskové konference vládnoucí strany Smer. „Najednou slyším, že na mě podávají trestní oznámení,“ vzpomíná Šimečka. Trojice mladých politiků na tiskovce oznámila, že Smer chce komentátora dostat do vězení za zločin „hanobení národa“ s trestní sazbou jeden až tři roky vězení. Důvodem je novinářovo vyjádření na debatě Denníku N, kde Šimečka kritizoval Fica za jeho slova, že „Ukrajina není suverénní stát“, a za to, že premiér při své lednové cestě na Ukrajinu odmítl ze strachu jet až do Kyjeva a se svým ukrajinským protějškem se raději setkal v Užhorodě hned u slovenských hranic. „Tento premiér malého zbabělého národa, který nikdy pořádně nebojoval, říká toto Ukrajincům, kteří umírají za svoji suverenitu,“ glosoval to Šimečka.

Když odhlédne od sebe, vidí průšvih. (Martin M. Šimečka) • Autor: Matěj Stránský

Později svůj výrok upřesnil – „měl jsem říci ne zbabělý národ, ale národ zbabělců, z nichž největší je Robert Fico“ –, ale o jeho celkové trefnosti je nadále přesvědčen. „Každému je jasné, že myslím část národa, vím, kolik bylo hrdinů ve Slovenském národním povstání. Ale jako celek historicky Slovensko nechtělo bojovat a i dnes se staví do role zbabělce,“ říká. „Vláda nechce vojensky podporovat Ukrajinu a většina voličů ji s tím volila. Že raději budou podporovat Rusy proto, aby byl mír, a je jim jedno za jakou cenu. A to je pro mě definice zbabělosti.“

O výklad zbabělosti však podle Šimečky Ficovi ani politikům, kteří oznámení podali, vlastně nejde. „Je to pokus o zastrašení, vzkaz novinářům a komukoli, kdo řekne něco, co se jim nelíbí, že po něm půjdou,“ říká komentátor. 

Trojice politiků, kteří se na tiskové konferenci zastávali odvahy slovenského národa, je v aktuálním příběhu Šimečky i dalších slovenských novinářů podstatná. Poslanec a šéf poradců premiéra Erik Kaliňák, poslanec Richard Glück a šéf Úřadu vlády Juraj Gedra si říkají „vlci“, přezdívku jim vymyslel v jednom z komentářů právě Šimečka a oni si ji osvojili. Natáčejí úderná a sarkastická videa, v nichž se vysmívají se opozici, novinářům, neziskovkám, odborníkům na boj s dezinformacemi a dehonestují je, a když se Fico dostane do reputační tísně (třeba když řekne, že v Kyjevě válka není, a na Kyjev přitom v tu chvíli prší rakety), vysmívají se ve videu i válce na Ukrajině. 

Na počátku února se „vlci“ zaměřili i na novináře Šimečku. Juraj Gedra se zamýšlel, o co novináři v životě jde. „Jsou to peníze,“ charakterizoval to v jednom z úderných klipů Juraj Gedra. „Je to jen zatrpklý lenoch, který si zvykl na lehké peníze za politický aktivismus. Všechny jeho články a kecy nemají hodnotu jediného dne v práci obyčejného člověka. Pro mě bude už navždy jen obyčejný darmožrout.“

„Známe to z dějin – jízda nenávistných článků proti disidentům v komunistickém Rudém právu v sedmdesátých letech, za Slovenského státu mladí gardisti, co pochodovali ulicemi, svazáci z padesátých let. Je fascinující, jak dějiny fungují,“ říká k tomu Šimečka. „Dnes sice neposílají na smrt, ale duch té agrese je stejný.“

Všichni tři muži začali ve straně Smer růst poté, co Fica volby v roce 2020 vytlačily do opozice a začal se soustředit na konspirační část společnosti. Uměli to se sociálními sítěmi, zejména nepsaný vůdce smečky Erik Kaliňák (synovec ministra obrany za Smer Roberta Kaliňáka), svým slovníkem a „protiliberálními“ tématy dál radikalizovali společnost, a Robert Fico je pak loni vzal s sebou do parlamentu a na Úřad vlády. 

Po oznámení, že ho chtějí dostat do vězení, Šimečka říkal, že z toho má legraci, že nevěří, že by stát EU zavíral ve veřejných procesech novináře, a že k tomu nedojde, ani když se Ficovi jeho „únos státu“ tentokrát podaří dokonat: od svého nástupu k moci si vláda zkouší personálními změnami, zastrašováním i zákony podmanit policii, prokuraturu i soudnictví. „Ruku do ohně za to, že se jim to nepodaří, dát samozřejmě nemůžu a nakonec – já do té basy ale klidně půjdu,“ říká někdejší disident Šimečka. „Ale když odhlédnu od sebe, je to průšvih. Začínají se chovat jako v normalizačním procesu, kde je šikana a zastrašování součástí plánu.“ Zatím však má, jak říká, chování Ficovy vlády opačný efekt. Do redakce i jemu osobně chodí velká spousta podpůrných zpráv a čtenáři teď posílají Denníku N více než kdy dříve peníze na podporu žurnalistiky.