0:00
0:00
Kultura5. 1. 20258 minut

Když Baťa vydával poezii 

Soubor studií nahlíží umění první republiky v nečekaných kontextech

Za jakých okolností a na čí objednávku vznikala umělecká díla a jaké se nad nimi vedly polemiky? Jak reagovali jejich tvůrci a tvůrkyně na dění ve společnosti, na sociální i národnostní problémy meziválečného Československa? A jaký vliv na to měli nejen politici, ale i podnikatelé? Tyto odpovědi a vztahy rozkrývá první díl knihy Gesto a skutečnost. Umění v meziválečném Československu s podtitulem Obyčejný život. 

Autoři souboru studií se hlásí ke koncepci „nových humanitních věd“ polského badatele Ryszarda Nycze, jenž propagoval stavění mostů namísto zdí, které oddělovaly humanitní myšlení od sociálního života, politiky či ekonomie. A mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla i filmu tak nahlíží v tomto duchu na tehdejší tvorbu v překvapivých kontextech a souvislostech.

↓ INZERCE

Spojení politiky a kultury může primárně evokovat předlistopadový režim. Ale o tom, jakou roli hrály „mimokulturní“ faktory – samozřejmě ve zcela jiném uspořádání a síle – za první republiky, víme stále málo. A nová kniha je v tomto poznání dobrým posunem. Počínaje tím, že tu prostupuje několik druhů umění, jako třeba v pojednání o výstavě Muchovy Slovanské epopeje ve Veletržním paláci, tedy o kontrastu tradicionalistického panslovanství a moderní funkcionalistické architektury. Když budovu navštívil Le Corbusier a Karel Teige, ve společném rozhovoru, který pak český teoretik avantgardy otiskl, nevěnovali Muchovi jediné slovo.  

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc