Krach koaličních jednání umetl cestu rakouské krajní pravici

Evropskými demokraciemi obchází nové strašidlo: bezvládí. Koncem roku se rozpadly vlády ve Francii i v Německu, několikrát měl na kahánku kabinet v Nizozemsku sestavený teprve na jaře. Předminulý víkend pak zkrachovala koaliční jednání v Rakousku. 

Nejprve hledání možné trojkoalice vzdala liberální strana NEOS, podle níž zbylé partaje neměly chuť k žádným hlubším reformám. A poté se rozešli i lidovci a sociální demokraté: neshodli se hlavně na řešení vážných rozpočtových problémů a na otázce, kdo by je měl zaplatit. Jestli všichni Rakušané skrze zvýšení DPH nebo zvýšení věku odchodu do důchodu, nebo spíše majetnější vrstvy či banky. 

Rakouské volby proběhly už v září a ani po čtvrt roce není další scénář jasný. Půjdou snad voliči k urnám znovu? Nebo vznikne historicky první vláda, kterou povede kancléř z krajně pravicové strany Svobodných (FPÖ)? 

Zelený prezident Alexander Van der Bellen nyní sestavením vlády pověřil lídra proruské a prudce protipřistěhovalecké FPÖ Herberta Kickla, který je velkým příznivcem Viktora Orbána a jeho vize „neliberální demokracie“ (jeho podrobný profil najdete v Respektu 30/2024). Po zářijových volbách jej Van der Bellen ignoroval, ačkoli byli Svobodní se 28,8 procenta hlasů jejich jednoznačnými vítězi. Tehdy s nimi nicméně nikdo do koalice vstoupit nechtěl, dosavadní kancléř a předseda lidovců Karl Nehammer to jednoznačně odmítal.