Bič na agenty, nebo „gumový“ paragraf? Vládní návod na stíhání ruské páté kolony sklízí kritiku

Je to příběh, který si řada lidí ještě pamatuje a dnes se znovu připomíná v souvislosti s chystaným paragrafem. Jeho hlavní hrdina – agent Robert Rachardžo – pocházel z Ruska, měl české občanství, léta tu žil a oficiálně fungoval jako psycholog. Jenže kromě toho také pracoval pro ruskou rozvědku GRU. Zprávy o něm začaly na veřejnost prosakovat v roce 2010, když byli z vedení české armády ve stejný den odvoláni hned tři generálové.

Jak později vyšlo najevo, utíkaly od nich citlivé informace právě ke špionovi Rachardžovi. Z toho, co zjistil, sestavoval psychologické profily zmíněných generálů i některých politiků, například bývalého pražského primátora Pavla Béma, se kterým se znal ze studií. Vše pak předával GRU, která to mohla využít třeba k jejich kompromitaci, případně k tomu, aby je získala ke spolupráci.  

BIS Rachardža léta sledovala, po jednom banálním rodinném obědě v září 2009 jí ale zmizel z hledáčku a až po čase se objevil – v Moskvě. I kdyby se ho však podařilo zatknout, policie by ho (podle toho, co o případu víme) nestíhala, protože sbírání a sdílení informací, které nejsou utajované, v Česku není trestné.  

Dnes žijeme v jiném světě a zmíněná aféra už dávno není „největším špionážním případem Česka“, jak ji označovala dobová média. Máme za sebou výbuch muničních skladů ve Vrběticích a bezpečnostní situací otřásla válka na Ukrajině i problémy v jiných částech světa. Proto se poslanci rozhodli, že zavedou do zdejšího systému nový trestný čin – neoprávněnou činnost pro cizí moc. Má umožnit stíhání právě toho, co tu prováděl Rachardžo a další špioni. Tedy lidí, kteří například zahraničním zpravodajcům předávají citlivé informace. Hrozilo by jim za to až pět let za mřížemi.