Elon Musk otevřeně podporuje německou AfD. Jak nejlépe reagovat, když se nejbohatší muž světa snaží ovlivnit volby ve vaší zemi? V klidu „nekrmit trolla“, jak navrhuje kancléř Olaf Scholz, nebo něco jiného?

Otevřená podpora Elona Muska antiimigrační a protievropské AfD představuje třaskavou směs. Musk se svými výroky dotkl citlivého vztahu Němců k vlastní minulosti. Učinil tak navíc před volbami do Spolkového sněmu a v předvečer 80. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Používá výrazy jako „ochrana německé kultury“ nebo „velké Německo“, které byly v rámci poválečného konsenzu SRN zásadně odmítnuty. Negace vyplývala z nacistické minulosti i poučení z konce Výmarské republiky v roce 1933. Proto německá ústava (Grundgesetz) obsahuje nástroje k obraně demokracie. Nyní je namístě proaktivní přístup tradičních stran CDU i SPD. Moudrými a odvážnými činy by měly přesvědčit voliče, že SRN vždy profitovala z multilaterální spolupráce v integrované Evropě. Přitom nesmí popřít podstatu poválečného Německa kopírováním radikálních populistických postojů. 

Ovlivňování německých voleb jednotlivcem ze zahraničí je v této podobě bezprecedentní. Scholz má pravdu v tom, že by veřejné předvolební debatě v zemi procházející hospodářskou krizí a se strukturálními problémy neměly dominovat urážky a neargumentované výkřiky. Elonu Muskovi by se neměla dávat větší pozornost, než kterou už se svým majetkem a sítí X má. Okamžitými reakcemi na jakýkoli jeho výrok mu politici spíše prokazují laskavost. V klidu, jak navrhuje, by však Scholz ani další političtí lídři rozhodně zůstávat neměli. Nejen že Musk legitimizuje krajně pravicovou stranu, která byla dříve na mezinárodním poli ostrakizována, ale drží v rukou moc, s níž nejen německý politický systém nemá zkušenost a na niž není připraven. Musk navíc rád pomíjí a porušuje zažitá pravidla. S nedostatečně vymahatelnými nástroji, které nezvládají reagovat na současné výzvy, zůstává Německo bezbranné.

Elona Muska už z předvolebního boje v Německu nikdo nevymaže. Na jeho intervence se budou ptát novináři i veřejnost. Jeho podporou se dál bude chlubit AfD. Úplně ignorovat ho tedy tradiční politici nemůžou a měli by si připravit argumenty, proč je Muskova snaha o ovlivnění voleb problematická. Americký multimiliardář odporuje svým založením snad všem hodnotám, na kterých byla poválečná Spolková republika postavená. Její zakladatelé vsadili na decentralizaci, oddělení ekonomické, politické a mediální moci. Na respekt k menšinám a sociálně slabým, soudržnost společnosti. Výchozím bodem přitom byla historická vina jejich národa. V praxi to ne vždy ideálně fungovalo. Tyto zásady ale SRN přinesly 80 let demokracie a prosperity. A navzdory tomu, co tvrdí Musk, nemá AfD zázračný recept, který by Německu pomohl vybřednout z aktuální politické i hospodářské krize. 

Olaf Scholz má pravdu, a to jak v konkrétním případě, tak obecně. Jakékoli podrážděné a pohoršené komentáře jen zvyšují pozornost a roztáčejí emoce, což stranám typu AfD vyhovuje – potvrzuje to jejich narativ proti „elitám“ a figury typu „my versus oni“. Musk stojí a padá s pozorností, kterou získá – když „lajky“ mít nebude (jakékoli), nebude mít ani politický vliv. V obecné rovině bych varoval před úvahami, že na podobné zásahy bude stačit nějaká sofistikovaná regulace. Ne, nebude. Sociální sítě jsou vždy před ní, vždy si najdou cestu, protože demokratický politický proces, který legislativu (a tedy regulaci) vytváří, je z podstaty pomalejší. Společenskou odolnost proti těmto jevům je podle mého názoru potřeba budovat především kvalitním vzděláním, které dokáže reflektovat dopad moderních technologií na naše životy – a zde si myslím, že má naše školství velké rezervy.