Mírová mise Evropy a realita

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron v tom mají jasno. Oba jsou ochotni poslat své vojáky na Ukrajinu na mírovou misi – tedy na takovou, která by po uzavření míru mezi Kyjevem a Moskvou pomáhala zajišťovat to, aby se konflikt znovu nerozhořel. Francie i Velká Británie ale účast svých armád na misi podmiňují tím, že se plánu budou účastnit i Spojené státy – a také proto chce Starmer spolu s Macronem jejich plán na mírovou misi představit na konci února přímo Donaldu Trumpovi. Ve zkratce – podle jejich představ by na Ukrajinu evropské státy vyslaly maximálně 30 tisíc vojáků. Ti by stáli dále od linie dotyku a chránili by klíčovou infrastrukturu, jako jsou třeba jaderné elektrárny. Podle britského deníku The Telegraph Starmer během setkání vyzve Trumpa, aby ponechal americké stíhačky a rakety v zemích NATO ve východní Evropě – ty by měly být připravené reagovat na případnou budoucí ruskou agresi. Americký ministr obrany Pete Hegseth už řekl, že američtí vojáci na Ukrajině rozmístěni nebudou – nevyloučil ale případnou americkou podporu, jako je třeba logistika. Američané už také začali zjišťovat, co všechno by Evropa byla schopna a ochotna k udržení míru na Ukrajině udělat – americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu, vysloužilý generál Keith Kellogg, prý evropským státníkům během svých současných cest kontinentem pokládá „otázky na tělo“, jak ve vysílání Českého rozhlasu řekla vrchní ředitelka bezpečnostní a multilaterální sekce na ministerstvu zahraničních věcí Veronika Stromšíková. O tom, zda něco takového bude vůbec možné, rozhodnou mírová jednání. A Rusko zatím naprosto rezolutně vyloučilo, že by přistoupilo na přítomnost vojáků ze zemí NATO na Ukrajině – a to i v případě, že by mise nebyla „pod vlajkou Aliance“. Jaké jsou tedy hypotetické scénáře? Kdo a za jakých okolností by mohl dohlížet na mír na Ukrajině? A jak silný mandát vlastně takové mise můžou mít?

Co je nepřijatelné 

Plánovat mírovou misi je v tuto chvíli podle expertů na bezpečnost, které Respekt oslovil, velmi předčasné. Žádná mírová smlouva není na stole (natož aby nad ní panovala shoda), a jak už bylo řečeno, Rusové přítomnost evropských jednotek na ukrajinském území odmítají. „Jedním z hlavních důvodů toho, že Rusové napadli Ukrajinu, bylo její sbližování se Severoatlantickou aliancí. Přítomnost vojáků NATO na Ukrajině je pro Moskvu nepřijatelná – a to i kdyby ta mise samotná nebyla zaštítěná Aliancí, a tedy ani článkem 5 (ten říká, že útok na jednoho nebo více členů NATO je považován za útok proti celé Alianci – pozn. red.),“ připomíná Jan Kofroň, politický geograf z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK. „Může se stát, že nakonec se Donaldu Trumpovi podaří k tomu Rusko dotlačit, pokud bude on sám chtít. Ale upřímně řečeno, já teď nevidím na americké straně velkou chuť se porvat za Ukrajinu,“ dodává. Trump v posledních dnech několikrát slovně bezprecedentně napadl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého mimo jiné označil za diktátora, protože od začátku války na Ukrajině neproběhly volby (což je ovšem vzhledem k probíhajícímu konfliktu a výjimečnému stavu v souladu s ukrajinskou ústavou). Vyslání svých vojáků na Ukrajinu zatím navíc odmítly některé velké evropské státy, například Německo a Polsko. Nicméně vzhledem k tomu, že Francie a Velká Británie chtějí svůj plán prosadit, není namístě možnost evropské mírové mise na Ukrajině úplně odepisovat.