Staré a nové měchy. Co vlastně provedl Marek Orko Vácha

Tolik pozornosti se římskokatolické církvi v Česku obvykle dostává pouze ve výjimečných případech, jako je návštěva papeže v zemi nebo nějaký skandál ve Vatikánu. Tentokrát stačila pouhá jedna mše, kterou odsloužil kněz Marek Vácha na konci ledna v salonku restaurace v areálu benediktinského kláštera v pražském Břevnově.

Hm, řekne si pozorovatel, tam se muselo stát něco opravdu výjimečného, když se kvůli tomu rozhořely slovní bitvy na sociálních sítích, dokonce i na demonstraci došlo. Šťastná to země, kde jediná mše dokáže dostat lidi na náměstí.

Po fázi očekávání, jak praví klasik, přišla ta druhá. Ono se totiž zas tak moc nestalo. Během mše měli někteří načaté sklenice s pivem (seděli přece v hospodě) nebo vínem, i šálek kávy byl tu a tam vidět. Hrálo se na kytaru a akordeon. Přečtené texty komentovali (takto to uvedl Marek Vácha) tři lidé, ani jeden z nich ovšem neslouží jako kněz. Tolik pohled zvenčí.

A tady se také v zahradě našeho příběhu začínají cesty rozbíhat. Máme tu totiž také pohledy zevnitř, a to jednak od věřících, kteří mši sledovali na TV Noe, a také od katolické hierarchie, takto pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Ti první si (někteří) na Marka Váchu stěžovali, ten druhý mu odebral pozici pomocného kněze u sv. Salvátora, což je jedna z nejživějších pražských farností.