Jedno máslo, dvě kvality

Česká europoslankyně Olga Sehnalová nakoupila ve třech drážďanských a třech pražských supermarketech běžné potraviny a obsah košíků nechala prozkoumat odborníky z pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Výsledek testu vzbudil rozruch v Česku i dalších východoevropských zemích. I když poslankyně zásadně nakupovala výrobky stejných značek a ve stejných obalech, chemici našli celou škálu rozdílů. Dvě shodně vypadající konzervy obsahovaly jiné maso, takže to byly úplně jiné potraviny. Další výrobky se lišily například množstvím tuku anebo použitým sladidlem. Výzkumníci objevili i potraviny, které měly sice shodné složení, ale chutnaly jinak.

Česká konzerva lančmítu od dánské firmy Tulip vzbudila největší zájem. Na rozdíl od verze pro německý trh obsahovala totiž místo vepřového hlavně pastu vyrobenou z drůbežích zbytků prohnaných strojem oddělujícím maso od kostí. Z hlediska předpisů není taková surovina považovaná za maso a producenti ji používají jako levnou náhražku. U Tulipu to ovšem moc levně nevyjde: za sto gramů výrobku z vepřového zaplatí němečtí zákazníci v přepočtu 12 českých korun, za sto gramů převážně drůbeží pasty zaplatí ti čeští 23 korun.

„Mým cílem není dokázat, že potraviny ve východoevropských zemích jsou méně kvalitní,“ říká Sehnalová (ČSSD). Podle svých slov chce změnit neférovou praxi, kdy velké mezinárodní značky nabízejí občanům Unie v identických obalech jiné zboží.

Měl by vzniknout celoevropský test složení a kvality stejně balených potravin? Čtěte v novém Respektu 30/2015, který vychází v pondělí 20. července (k dispozici je i pro čtečky Amazon Kindle, iPad/iPhone, tablety Android a v audioverzi).