0:00
0:00
Z nového čísla16. 3. 20133 minuty

Ve volbách nám lidi nakopou zadek

S Karlem Schwarzenbergem o jeho vztahu k prezidentům, jiném Zemanovi a důvodu, proč dál zůstat v politice

Že nedávno vedl prezidentský střet s Milošem Zemanem, dnes v kanceláři jeho rivala Karla Schwarzenberga skoro nic nepřipomíná. Tedy až na jeden barevný plakát, kdy volební tým stylizoval ministra zahraničí do podoby pankáče s čírem, aby jeho kampaň odlehčil a přitáhl k ní mladší voliče. Právě na tyhle lidi se chce teď Schwarzenberg zaměřit. A jak si dal za cíl, udržet v nich nečekaně probuzený zájem o politiku.

Jak jsou dnes v demokratickém Česku nastavené vztahy prezidenta a ministra zahraničí? 

Když se oba jsou schopni domluvit a respektují, řekněme, pole své působnosti, tak to vzájemně funguje. Tedy dokud se ministr zahraničí nepokouší příliš ovlivnit prezidenta nebo naopak, když prezident nezasahuje příliš do běhu ministerstva zahraničí. To pak nedělá dobrotu.

↓ INZERCE

Jak konkrétně spolupráce prezidenta a šéfa diplomacie fungovala za Václava Havla?

Velice dobře, když byl ministrem zahraničí Jiří Dienstbier. Byli to staří kamarádi z disentu, takže si rozuměli a dokázali se domluvit. Podobné to bylo, když na ministerstvo přišel Josef Zieleniec. Jeho prvním náměstkem byl totiž Saša Vondra, který měl naprostou důvěru Václava Havla, takže i tam to klapalo. A potom to bylo různé. Za Kavana (úřadoval v Zemanově vládě ČSSD, pozn. red.) to bylo samozřejmě komplikované, protože on měl takové ty různé nápady, jako byla „česko-řecko-pekingská iniciativa“ (navrhovala brát diktátora Slobodana Miloševiće za respektovanou a klíčovou osobnost Balkánu, pozn. red.). S tím Havel nesouhlasil a to ty vztahy poznamenalo.

Podobně napjaté jako mezi Havlem a Kavanem to bylo i mezi vámi a prezidentem Klausem. O co jste se nejvíc přeli?

O co jsme se přeli? To je to zajímavé. Vlastně jednou věcí byla čas od času jména nějakých velvyslanců… A řekněme, zásadně moje proevropské postoje. Jak je nechvalně známo, pan prezident Klaus byl velice kritický vůči Evropě. Což potom vytváří obtížný pracovní vztah.

O jaké velvyslance jste se dohadovali? Co bylo podstatou toho sporu?

Poslední velký spor byl o vyslání šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta do Vatikánu. Já jsem říkal, že do Vatikánu, civilizované evropské země, se posílají starší diplomati, kteří mají jistou důstojnost, věk, zkušenosti. A nikoli někdo jako Jindřich Forejt, kdo na žádném diplomatickém postu v životě nebyl.

Jak vám Václav Klaus vysvětloval, že chce právě Jindřicha Forejta?

Že ho chce.

Forejtovo jmenování velvyslancem jste opakovaně a velmi razantně veřejně odmítl. Na sklonku roku jste ale nečekaně otočil a souhlasil. Co se změnilo?

V politice někdy platí „Do ut des“, „Dám, abys ty dal“.

Jaký politický obchod proběhl mezi prezidentem Klausem a vládou? Co Karla Schwarzenberga pobavilo během inaugurace a proč netleskal kritice novinářů? Bude Vladimír Remek vevyslancem v Moskvě? Spolupracovalo se mu lépe s Mirkem Topolánkem či Petrem Nečasem? Na tyto a další otázky najdete odpovědi v novém Respektu.

banner Respekt zamcene Autor: Respekt

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].