V Británii si lidé narození po roce 2009 možná už nikdy nekoupí cigarety. Je to správně?

Čtete jeden z našich pravidelných autorských newsletterů, které vám mohou chodit jako e-mail - přihlaste se k jejich odběru podle vlastního výběru. Vždy v daný den je pro vás píšou Tomáš Brolík (Prostředek Evropy), Pavel Turek (Playlist), František Trojan (Mimo záznam), Jiří Sobota (Americká krása), Silvie Lauder (V pasti pohlaví) a Andrea Procházková (Zákony politiky).

Mnozí z čtenářů tohoto newsletteru si pravděpodobně vzpomenou na debaty, které česká společnost vedla těsně předtím, než přesně před sedmi lety začal platit úplný zákaz kouření ve vnitřních prostorách včetně hospod a restaurací. Z úst některých politiků jsme slýchávali slova o začátku „další doby nesvobody“, provozovatelé zase upozorňovali, že se chystá konec jejich byznysu. Dnes už víme, že se žádný z katastrofických scénářů neudál. Zmizel zároveň pocit, že „takhle to přece bylo vždycky“. Už dávno i v našich myslích totiž platí nový normál, že v uzavřených místnostech se prostě nekouří. 

V Evropě jsme tehdy byli jedni z posledních, kteří k takovému kroku přistoupili. Na druhé straně spektra se naopak nacházela Velká Británie, která Česko předběhla o deset let. Její současný premiér Rishi Sunak z Konzervativní strany chce Británii posunout ještě mnohem dál – výhledově zakázat prodej cigaret na území Spojeného království úplně pro všechny.

O co jde? Podle návrhu zákona si kdokoli, kdo se narodil v roce 2009 a později (dnešní čtrnáctiletí a mladší), nebude moci legálně koupit na území Velké Británie cigarety. Je to výsledek komplikovaného propočtu vepsaného do zákonného pravidla, který říká, že od přijetí zákona se bude každý rok zvedat věková hranice pro nákup cigaret, dokud nebude platit pro celou populaci. V roce 2027, odkdy má zákon platit, se tak má věková hranice pro prodej cigaret zvýšit z 18 na 19 let. A poté se bude každý rok zvyšovat o jeden rok. V roce 2027 by se zákaz týkal 21 procent populace Spojeného království, v roce 2053 už půjde o polovinu britské společnosti. 

Proč to Sunak dělá? Rishi Sunak je známý velmi zdravým životním stylem. Existuje spousta článků britských médií o ranní rutině ministerského předsedy. Dočtete se, že vstává v šest ráno, pravidelně cvičí (nejčastěji podle YouTube lekci spinningu na písničky Britney Spears), snídá výhradně bílý jogurt s borůvkami. Účastní se nejrůznějších sportovních akcí, prosazuje zdravou a vyváženou stravu, a to má být jeden z odkazů, které po sobě jako jinak neúspěšný premiér vedoucí svou stranu k brzké volební porážce zanechá.

Zároveň ale pro Sunakův návrh mluví (minimálně britská) dostupná data o lidském zdraví. V roce 2007 britský parlament zvýšil hranici věku pro koupi cigaret z 16 na současných 18 let a od té doby se výrazně snížil počet lidí, kteří začali kouřit. Státní intervence tak prý funguje. A co je asi nejdůležitější: Podle britských studií čtyři z pěti kuřáků začnou kouřit před dvacátými narozeninami a vytvoří si návyk na zbytek nebo minimálně na velkou část života. Podepisuje se to i na statistikách úmrtí, protože na rakovinu a další nemoci spojené s kouřením umírá ročně přes 80 tisíc Britů. Sunak odhaduje, že nový zákon by mohl do konce století zabránit 470 tisícům úmrtí z důvodu infarktu, mrtvice, rakoviny plic a dalších onemocnění.

Projde to? Ačkoli jde o sólo akci Rishiho Sunaka a ne všichni britští politici ji podporují (například bývalý premiér a známý kuřák Boris Johnson), dolní sněmovna nakonec návrh jasně podpořila 383 hlasy ku 67 proti. Teď putuje zákaz prodeje cigaret do horní sněmovny, kde se podle odhadů britských médií nakonec dostatek hlasů najde. Má to jednoduché vysvětlení: zákon v tuto chvíli podporuje více než 60 procent britské veřejnosti a nejčastějším důvodem je právě odkaz na začátek kouření v mladém věku. I proto má návrh velkou podporu střední a starší generace, která si nepřeje, aby i jejich děti propadly této závislosti. Navíc nejmladší generace se dnes dobrovolně mnohem častěji hlásí k tzv. smoke-free culture, takže ani mezi nimi nejsou hlasití odpůrci navrhovaných změn.

Británie ale není první. Alespoň pokud jde o představení takového návrhu. Parlament na Novém Zélandu přijal takový zákon v roce 2022. Identické pravidlo zakazující generaci narozené od roku 2009 nákup cigaret však nakonec bylo letos v únoru zrušeno ještě předtím, než začalo platit. K moci se po volbách dostala nová, pravicovější koaliční vláda, která prohlásila, že takový zákon není v souladu s tím, co by stát měl dělat. Podle Rishiho Sunaka ale novozélandský neúspěch na jeho plánu vytvořit nekuřáckou generaci Britů nic nemění.

S návrhem souvisí širší debata o tom, co vše by měl stát v soukromém životě svých občanů regulovat a kam už naopak nevstupovat. Ze strany britského parlamentu, který všeobecně platí za poměrně konzervativní instituci, jde určitě o značně radikální zásah. Co se však týká společenských změn, ani staletí budovaná britská instituce se konzervativně nakonec nechovala. Británie jako jedna z prvních umožnila sňatky stejnopohlavních párů. A tenkrát i nyní se opírala o slušnou podporu veřejnosti, která nakonec rozhodla. 

Zároveň je Sunakův návrh chytře zacílený. Nejde totiž přímo o zákaz cigaret (i když tak ve skutečnosti skončí), mimo jiné proto, že spousta Britů a Britek už závislost vypěstovanou má a nechtěla nebo nemohla by s kouřením výhledově přestat. U jejich dětí nemožnost kouřit však i zapřisáhlí kuřáci podle výzkumů veřejného mínění vidí jinak. Daně z prodeje cigaret jsou také stále důležitý příjem do státního rozpočtu, který se bude sice postupně snižovat, ale nikoli zásadně tak, aby to pro stát znamenalo velkou díru v rozpočtu. Vše tedy zatím mluví pro Sunakův úspěch. Jak ale sám britský premiér poznamenal, stát se ještě může mnoho věcí.