Informační servis

Americký prezident Donald Trump to avizoval již po své inauguraci v roce 2017: Spojené státy se nebudou řídit klimatickou dohodou, jejíž detaily dojednali v roce 2015 světoví lídři včetně tehdejšího prezidenta USA Baracka Obamy. Dohoda, která vstoupila v platnost v roce 2016, však obsahovala ustanovení, že od ní signatáři mohou odstoupit až po třech letech. Ty uplynuly v pondělí 4. listopadu - a Amerika skutečně obratem od smlouvy odstoupila. Proces bude trvat rok. 188 zemí světa, které dohodu podepsaly, se zavázaly, že výrazně omezí produkci emisí ve svých zemích.

Trump od počátku argumentoval tím, že smlouva je jednostranná a poškozuje americkou ekonomiku. Dohoda by podle Trumpa stála Ameriku biliony dolarů, brzdila ropný, plynárenský, uhelný i zpracovatelský průmysl a zrušila pracovní místa. Amerika je druhým největším znečišťovatelem světa, hned po mnohem lidnatější Číně. Spojené státy ale až do roku 2006 byly dlouhá léta na vrcholu nelichotivého žebříčku.  Stoupenci dohody doufají, že Trump mandát neobhájí a jeho nástupce se k dohodě opět připojí. Pařížská dohoda si za hlavní cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím - a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně, což by snížilo riziko a dopady klimatických změn.

šéf pirátských poslanců Jakub Michálek ustál hádky o to, jestli šikanoval své podřízené, a udržel si místopředsednické křeslo. Rozhodlo o tom elektronické hlasování na pirátském celostátním fóru, které skončilo v pondělí večer. Naproti tomu Mikuláš Peksa udělal to, co slíbil v případě Michálkova vítězství: europoslanec, jenž platí za stranického experta na zahraniční politiku, se svého místopředsednického křesla se vzdal.  Zároveň ale Peksa označil za nesmyslné spekulace o tom, že se Piráti štěpí. „Problémy, které máme, si musíme vyřešit mezi sebou. Věřím, že nadcházející lednové celostátní fórum zvolí nové republikové předsednictvo.“

Podnětem k hlasování byly stížnosti šéfky personálního odboru strany Jany Koláříkové. Ta tvrdila, že Michálek straníkům vyhrožuje, šikanuje je a ostatní by to už neměli trpět. Nicméně pro jeho odvolání bylo 294 členů, proti 371 členů. Ani jedna ze tří volených možností - pro odvolání, proti odvolání a odročení rozhodnutí na lednové jednání celostátního fóra - nezískala nadpoloviční počet hlasů. Ve internetové volbě se vyjádřilo 770 členů, což je 76 procent z celkového počtu 1008; aby se jedna z variant stala platnou, musela by získat 386 hlasů. Jednání tak skončilo bez usnesení. Michálek už dříve oznámil, že na lednovém fóru v Ostravě na pozici místopředsedy znovu kandidovat nebude.

Ministerstvo financí mění pravidla účtenkové loterie, která navazuje na EET, elektronickou evidenci tržeb prosazenou premiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem. Loterie má motivovat zákazníky, aby si od prodejců brali účtenky. Jenže server iRozhlas.cz nedávno upozornil, že v některých případech hráči registrují nezvykle vysoké počty účtenek. Nejaktivnější hráč  podle serveru zaregistroval za srpen 11 tisíc účtenek. Podle serveru také na internetu fungují bazary, kde se účtenky vydávané v obchodech prodávají za jeden haléř.

Ministryně financí Alena Schillerová nyní na tento nedostatek reaguje omezením, podle kterého jeden hráč bude moci za měsíc registrovat pouze 500 účtenek. Do teď platilo, že jeden hráč mohl zaregistrovat denně pouze jeden účet z jednoho obchodu, ale celkové množství omezeno nebylo. Loterie stát měsíčně vyjde asi na 6,5 milionu korun.

„Velice se za svoje vyjádření omlouvám,“ prohlásil v úterý Stanislav Grospič kvůli svému dva týdny starému prohlášení, že oběti invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byly především oběťmi autonehod. Omluvě však předcházelo několik dní, kdy se komunisté včetně jeho samého i předsedy strany Vojtěcha Filipa za slova o autonehodách stavěli. „Vyslovil lítost nad oběťmi, takže jsme přesvědčeni o tom, že to rozvíření a vytržení z kontextu je spíše kampaň proti němu,“ tvrdil Filip ještě před týdnem.

„Nikdy bych si nedovolil znevážit, hanobit a neuctít jakékoliv poškození lidského zdraví včetně ztráty lidského života. Nikdy jsem se k takovým názorům a myšlenkám nesnížil, jsou pro mě osobně nepřijatelné a cizí. Nebylo tak ani myšleno mé nešťastné vyjádření,“ prohlásil nyní v Poslanecké sněmovně Grospič. Svá původní slova pronesl jako reakci na přijetí zákona, podle kterého má být 21 srpen veden jako Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Íránské vedení porušilo další část dohody o svém jaderném programu. Tentokrát se rozhodl, že od středy začne plnit uranovým plynem 1044 centrifug v továrně Fordo, čímž navazuje na pondělní rozhodnutí zdvojnásobit provoz svých centrifug. Dělení uranových izotopů pomocí centrifug je hlavním způsobem pro získání obohaceného uranu v průmyslu. Tyto kroky jsou v rozporu s jadernou dohodou, kterou Írán uzavřel se světovými mocnostmi v roce 2015. Ta bránila Íránu v případné snaze získat jaderné zbraně, ale zároveň měla vést ke zrušení mezinárodních sankcí proti této zemi.

Od dohody před rokem a půl odstoupily po nástupu prezidenta Donalda Trumpa Spojené státy a posléze zavedly proti Íránu i velmi tvrdé sankce. Ty fakticky znemožňují jiným zemím či společnostem s Íránem obchodovat, protože by pak americké sankce dopadly i na ně. Evropská unie se snaží vymyslet mechanismus, jak obchod s Íránem udržet, a přitom se americkým sankcím vyhnout, ale není v tom příliš aktivní, natož úspěšná. Íránské vedení se tak postupnými kroky, které zintezivňují její jaderný program, snaží na EU tlačit, aby fungování dohody zajistila. Ze strany unijních států nicméně jako reakce na aktuální íránské kroky zaznívá kritika. Francie přímo řekla, že by měl Teherán od svého rozhodnutí ustoupit.

Osm Britů si v nové reality show vyzkouší, jaké obtíže musí překonat migranti, pokud se chtějí dostat do Británie nelegálně. Pořad Smuggled (Propašováni), jehož první díl veřejnoprávní stanice Channel 4 odvysílala v pondělí, si ale okamžitě vysloužil kritiku. V televizi se totiž objevil nedlouho poté, co v Anglii našli v nákladním voze 39 mrtvých lidí, podle všeho migrantů z Vietnamu.

Britové se vydají na cestu z různých zemí Evropy. V prvním díle pořadu se objevila důchodkyně z Readingu, která se schovala při přejezdu hranic v mobilním domě. Přes hraniční kontrolu ve Francii i Británii se jí podařilo bez problémů dostat. Podle britského ministerstva vnitra se žádný z osmi britských občanů pokusem o nelegální přechod hranice trestného činu, neboť se všichni mohou prokázat platným cestovním dokladem.

První část nové reality show se měla původně vysílat už minulý týden, Channel 4 ji ale odsunul kvůli nálezu 39 mrtvých v kamionu v průmyslové zóně ve městě Grays na jihovýchodě Anglie. I přes odklad vysílání britské ministerstvo vnitra stanici kvůli reality show kritizuje, stejně jako někteří diváci.