Nesnesitelné mlčení o jedné válce

„Black lives matter“, „Na černých životech záleží“. Toto heslo by se mělo křičet i daleko mimo Spojené státy, kde v reakci na rasové napětí a policejní násilí vzniklo. Těžko se lze totiž někdy ubránit dojmu, že si různé lidské životy nejsou rovny – a že nejmenší zájem je v mezinárodní pozornosti a politice o ty africké. 

Není tomu například tak dávno, co v důsledku války na severu Etiopie zemřelo přes půl milionu lidí – a většina evropské veřejnosti o tom asi vůbec neví, protože tamní konflikt zůstal zcela zastíněn ruskou agresí na Ukrajině. Nebo nesnesitelné mlčení, které doprovází dění v Súdánu, kde se v tamní občanské válce odehrává snad nejhorší humanitární katastrofa současnosti. 

Z domovů tu před boji a hladem uprchlo přes osm milionů lidí. Dva miliony do sousedních států, 6,5 milionu pak do zatím bezpečnějších míst rozlehlého Súdánu. Experti a humanitární organizace varují před nastupujícím hladomorem. Například nizozemský ústav pro studium mezinárodních vztahů Clingendael dospěl k závěru, že podle nejpravděpodobnějšího scénáře v příštích měsících zemře hladem půl milionu Súdánců. 

Je tomu přitom teprve pět let, co svobodomyslné protesty súdánské střední třídy, za velké účasti žen, vedly k pádu třicet let vládnoucího diktátora Umara al-Bašíra. Směřování k demokratické vládě civilistů ale zastavil vojenský převrat. Vloni na jaře se pak do sebe pustili dva nejmocnější generálové a začala válka mezi regulérní armádou a speciálními jednotkami RSF.