Teror v Moskvě: druhé vydání

Necelý den po teroristickém útoku v Moskvě, při kterém bylo zastřeleno přes sto třicet návštěvníků koncertu rockové kapely Piknik, předstoupil před národ prezident Vladimir Putin a oznámil, že teroristé chtěli po krveprolití utéct z Ruska na Ukrajinu, která jim chystala – jak uvedl – „okénko příležitosti“ pro překročení hranic. Šlo o vcelku nepřekvapivé vyjádření. Svalením viny za to, co se v Moskvě stalo, na Kyjev může Putin využít k dalšímu podněcování nenávisti vůči Ukrajině, a odůvodnit tím nepopulární mobilizaci, jež by dokázala dostat na bojiště další statisíce Rusů. 

Stále je ve hře, že atentát se možná stal s vědomím Putina, nebo že se ruskému prezidentovi hodilo, aby bylo co nejvíc obětí, proto se z jeho rozkazu mohly zdržet záchranné akce. Speciální zásahové jednotky přijely v přísně střežené Moskvě na místo až po hodině, což je ve srovnání s okamžitými zásahy proti „pachatelům“ píšícím na zeď protiválečná hesla opravdu neobvykle pozdě - a teroristé mezitím mohli dál střílet.

K útoku se opakovaně přihlásil Islámský stát, spekuluje se, že konkrétně se jedná o jeho buňku v Afghánistánu, která dříve v Kábulu a okolí vraždila americké vojáky i civilisty. Jeho představitelé zveřejnili videonahrávku ze střelby pořízenou z kamer, jež měli teroristé na sobě. Teroristé to odůvodnili ruským vražděním muslimů v Sýrii a dalších zemích. 

Putinovu údajnou „ukrajinskou stopu“ v podstatě vyloučil běloruský velvyslanec v OSN, když řekl, že se teroristé chystali uprchnout do Běloruska, v čemž jim bylo zabráněno – došlo k hermetickému uzavření jeho hranic. Několik teroristů bylo zadrženo v ruské Brjanské oblasti sto padesát kilometrů od ukrajinských hranic (o to Putin opíral své tvrzení, že jim Ukrajina pomáhá). Z místa, kde k tomu došlo, je to však zhruba stejně daleko i do Běloruska.

Necháme-li stranou možnost, že v Moskvě došlo ke státem řízenému terorismu, jde především o zásadní selhání ruských tajných služeb. Už 7. března totiž vydala americká ambasáda v Moskvě, zřejmě na základě poznatků svých tajných služeb, varování, že hrozí teroristický útok, a doporučila svým občanům vyhýbat se v hlavním městě Ruska hromadným akcím; informován byl i ruský stát. Podle dostupných informací Putin i ruská kontrarozvědka FSB informace bagatelizovali.