Černochová: Jsem emotivní, ale funguje to

Někdy zapálí oheň na nesprávném místě. Zbytečně vybuchuje kvůli banalitám. Jsou chvíle, kdy by se měla zamyslet dřív, než něco komentuje. U ženy je omluvitelné, že se emoce projevují výrazněji. Tyto věty pronesli v minulých měsících známí čeští politici, pod tu poslední se podepsal dokonce současný prezident. Týkají se ministryně Jany Černochové a shrnují všeobecné výhrady ke stylu komunikace současné šéfky rezortu obrany. Její dosavadní mise je zároveň hodnocena jako mimořádně úspěšná.

Obrana je post, který v minulosti zastavil nejednu rozvíjející se kariéru. Vést ministerstvo obrany kromě jiného znamená rozhodovat o transakcích a nákupech v jedné mimořádně problematické mezinárodní branži – tedy obchodu se zbraněmi. Vyžaduje umění diplomacie při jednání se spojenci i potenciálními nepřáteli. Odhodlání postavit se skutečnému nepříteli a zároveň vysvětlit zbytku vlády a občanům, proč musejí investovat do zbraní a výcviku vojáků na úkor třeba školství nebo zdravotnictví.

Jana Černochová měla po nástupu do funkce paradoxně jednodušší podmínky, aby výše vyjmenované vlastnosti ministra obrany zvládla. Ruská agrese na Ukrajině a riziko, že Vladimir Putin může pokračovat v útoku dále na západ, přesvědčila rychle většinu Čechů, že bychom měli ihned investovat peníze do skutečně efektivní obrany. Ministryni se podařilo v této atmosféře provést revoluci v pohledu na armádu a její přezbrojení. Na bilanční tiskové konferenci minulé úterý tento fakt dokládala seznamem výzbroje připravené bránit českou suverenitu nebo pomáhat ve spojeneckých akcích. Obsahuje desítky druhů zbraní, na něž jsou pyšné i nejvyspělejší armády na planetě – třeba letouny F-35. Revoluce ale skončila a začíná nudný a úmorný koloběh vyjednávání s vládami, zbrojaři, vojáky, politiky a tuzemskou opozicí. A otázka, zda emoce, které ministryni obrany pomohly prosadit všechny změny, nebudou ve zmíněné každodenní rutině na překážku, najednou nabírá na síle.

 Barbaři, nebo opice?

 Sedíme za dlouhým stolem v nejdůležitější kanceláři ministerstva obrany. Jeho šéfka pije čaj s medem a stěžuje si na nachlazení. Před dvěma dny dala na platformě X srdíčko pod status řeporyjského starosty Pavla Novotného, který zněl: „Záběry na ranní střelbu v Jeruzalémě jsou jednoznačné. Palestinci jsou opice, nic víc.“ Status doprovází video střelby Palestince na izraelské civilisty, při níž dva z nich zemřeli. Drsné. Proč by ale měla ministryně oceňovat srdíčkem post, v němž jsou příslušníci aktuálně decimované komunity nazýváni opicemi?

„Hamás podporuje drtivá většina Palestinců a tím přebírají odpovědnost za hrůzy, které Hamás páchá. Podle průzkumů pociťuje devadesát procent Palestinců s ohledem na události, které proběhly od začátku října, hrdost. Já viděla na videu neuvěřitelné krutosti spáchané při útoku Hamásu 7. října, a pokud s nimi Palestinci kolektivně souhlasí, musejí počítat s kolektivním odsouzením,“ říká ministryně. Po chvíli přece jen připouští, že místo opice by bylo určitě vhodnější slovo barbaři. „Jsem emotivní, ale bez toho by se mi nepodařilo prosadit spoustu potřebných věcí,“ říká ministryně. Otázka, zda její emoce naopak nemohou stát něčemu podstatnému v cestě, Janu Černochovou evidentně zaskočí. „To se musíte zeptat jiných,“ odpoví nakonec.

„Podařilo se jí dostat do rezortu peníze. To je velký úspěch,“ říká její předchůdce ve funkci, Lubomír Metnar z ANO. Tu větu podepíše každý, koho se na současnou šéfku obrany zeptáte. „Zvýšení rozpočtu ministerstva obrany na minimálně dvě procenta HDP nebylo ani s Ruskem za dveřmi samozřejmé,“ dodává Metnar. Je fakt, že ministryně prosadila ve sněmovně zákon, který zajistí ona dvě procenta i do budoucích roků. To umožnilo v armádě rozjet dlouhodobé projekty modernizace.