Ptačí chřipka pronikla mezi skot. Jsme na prahu nové pandemie?

Je to důležitá a zneklidňující zpráva, kterou v dnešním světě zmítaném četnými problémy nikdo netouží slyšet – a snad i proto se jí v Evropě zatím nedostalo velké pozornosti: mezi dobytkem ve Spojených státech se začala šířit ptačí chřipka, konkrétně velmi nebezpečný virus H5N1. Není to poprvé, co se nemoc přenesla na nějaký savčí druh, tentokrát ovšem nejde o volně žijícího živočicha, ale o skot chovaný kvůli produkci mléka – tedy zvířata důležitá z hospodářského hlediska, s nimiž jsou navíc lidé v každodenním styku. „Je to velice špatná zpráva v tom smyslu, že se virus adaptoval a zřejmě už v kravách zůstane,“ komentuje vývoj na druhé straně Atlantiku molekulární genetik Jan Pačes.

Části viru H5N1 lze v USA už běžně nalézt dokonce i v mléce a mléčných výrobcích v maloobchodní síti. Jsou to nejspíš pouze mrtvé fragmenty viru po tepelné úpravě (pasterizaci) mléka, které by nikoho neměly nakazit, i tak je ale situace vážná. Dávno před covidem vědci varovali, že dříve či později přijde ničivá pandemie, přičemž největší obavy budily nikoliv koronaviry, ale právě viry ptačí chřipky, které by mohly zmutovat a začít se šířit mezi lidmi. Ale i pokud se to nestane, hospodářské škody mohou být obrovské.

Klíč pod lampou

Virus H5N1 byl poprvé zaznamenán v roce 1996 v Číně, kořeny současných potíží ale sahají spíše do roku 2021, kdy se vynořila nová varianta označovaná 2.3.4.4b, která snáze napadá savce. Nemoc se od té doby různě po světě šířila v chovech norků, mezi divoce žijícími liškami, na Aljašce uhynul lední medvěd. V Kambodži loni v únoru zemřela na ptačí chřipku jedenáctiletá dívka žijící v blízkosti přírodní rezervace; jestli se nakazila od tamních ptáků, se neví. „Loni na západním pobřeží Jižní Ameriky docházelo k masivním úhynům lachtanů a tuleňů, kteří se dostali do blízkosti mrtvých mořských ptáků,“ dodává virolog z České zemědělské univerzity Jiří Černý. „Nákaza se teď přelévá po světě poměrně významně.“

Přelila se i do Texasu, kde, jak prozrazují genetické analýzy viru, se nakazila první kráva už někdy loni na podzim. Dlouho si toho ale nikdo nevšiml, protože krávy na ptačí chřipku neumírají, uzdraví se. Nemoc se tak až do 25. března šířila nepozorovaně a opatření, spočívající nikoliv ve vybíjení celých chovů jako u ptáků, ale v izolaci nemocných zvířat a testování stád i pracovníků farem na přítomnost viru, nenastoupila včas.

V USA se navíc netestují všechna zvířata. „Hledáme klíč pod lampou. Netestujeme tam, kde se ještě nevyskytly známky šíření nemoci, takže nemůžeme mít dost informací,“ řekla kolegům během nedávné schůzky na Brown University výzkumnice Lauren Sauer citovaná časopisem Science. A když koncem dubna americké ministerstvo zemědělství zakázalo transport nakaženého dobytka mezi státy Unie, označili to někteří vědci za krok, který přišel pozdě a nedokáže už postup infekce zastavit. Skot navíc zřejmě může chřipku šířit i před propuknutím příznaků, podobně jako zdánlivě zdraví lidé šířili během covidu koronavirus. Svědčí pro to i skutečnost, že stopy viru H5N1 byly nalezeny v plicích krávy, která před porážkou vypadala úplně zdravá.

Nakazil se také minimálně jeden člověk. Začátkem dubna onemocněl pracovník mléčné farmy v Texasu, chřipka u něj ovšem měla jen mírný průběh. Podle Jana Pačese, který působí v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, se virus izolovaný z nakaženého pracovníka od toho kolujícího mezi skotem lišil jen nepatrně, měl ale několik mutací, které vir adaptují na lidský organismus a mohou zvýšit jeho šanci šířit se mezi lidmi. „Možná tyto mutace vznikly u krav, a právě díky nim pak virus na člověka přeskočil. To nevíme, každopádně ale ten pracovník nikoho nenakazil, ptačí chřipka se mezi lidmi v USA zatím nešíří,“ říká Pačes.