Česká cesta

Listování v legendárním časopise první republiky odhaluje tajemství, kdo jsme

O Přítomnosti s historikem Antonínem Klimkem

Porážka stavovského povstání na pláni za pražskými hradbami roku 1620 přinesla kruté období zúčtování a v povědomí lidu se stala největší národní tragédií. Vzpomínka na Bílou horu postupně zrodila ústřední český mýtus, který má sice daleko k pravdě, ale stále se těší značné oblibě. Báje o hrdém národě zrazeném cizáky formovala celé tuzemské moderní dějiny.

Někdy vyhrávala silnou vůlí, jindy volila rafinovanější metody. Málokterá Češka to ve světě dotáhla tak daleko jako známá mecenáška Meda Mládková.

28. říjen 1918: Jak se z muže, který zastával pro českou společnost krajně nepopulární názory, stal všeobecně zbožňovaný idol?

První moderní český novinář dokázal říkat věci, které se těm nahoře i těm dole nelíbily. Skončil v exilu, a když se vrátil, lidé se mu vyhýbali. Jeho národ se ho přestal bát příliš pozdě: na jeho pohřbu.

Zdánlivě bezpečná krajina nejpopulárnějších českých hor je ve skutečnosti fatálně zrádná. Připomíná nám to tragédie, která se odehrála v samém srdci Krkonoš. Proč vlastně onu zimu roku 1913 Hanč s Vrbatou nedoběhli domů?

Na bojišti u francouzského Arrasu se zrodil první český válečný hrdina

Kdybychom Ivana Martina Jirouse neměli, museli bychom si ho vymyslet

Před 65 lety byl popraven spolubojovník bratří Mašínů

Je to zvláštní představa: ve spořádaných a usedlých Čechách minulého století se vyskytl muž, který se rozhodl stát Bohem – a podle všeho se mu to podařilo. Jako každý správný bůh žil přitom nuzně na okraji společnosti, takže když zemřel, nevzbudilo to mimo kroužek pár jeho přátel žádný rozruch. Desítky let po své smrti se stal pro mnoho Čechů kultovním hrdinou: ztělesněním odvahy ke svobodě, kterou lze uskutečnit bez ohledu na životní podmínky i takzvaný zdravý rozum.

Jak se stalo, že Masarykovu zemi ovládl zástup démonů

S Janem Gebhartem a Janem Kuklíkem, autory knihy Druhá republika

Gustáv Husák, otec normalizace

Život, dílo a smrt studenta Heinze Prossnitze

S historičkou Alenou Hájkovou o pomáhání Židům

Pavel Tigrid jako průvodce po národním osudu

Jak se změnil pohled na bitvu u Lipan

Nikdy předtím ani potom nezažila Praha tak bleskovou tragédii. 14. února 1945 v ní během pouhých pěti minut zahynulo 701 obyvatel a z ulic zmizely desítky domů. Po náletu amerických bombardérů mělo hlavní město tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava víc obětí než anglické Coventry, které je kvůli bombardování německou Luftwaffe z roku 1940 považováno za symbol barbarského útoku na civilisty. Důvod nečekaného náletu našich spojenců je dodnes zahalen spoustou nejasností.

Mezi přáteli se od mládí mohla po právu cítit jako respektovaná první dáma. A totéž platilo pro celou zemi ve chvíli, kdy v této pozici oficiálně stanula na Pražském hradě. Olga Havlová ve své generaci představovala výjimečný úkaz. Zde je příběh Češky, která měla styl.