Kudy povede čára
Po stopách posledního padlého z dob bojů o česko-polskou hranici na Těšínsku
Sedmidenní válka
datum: 23.–30. ledna 1919
místo: Těšínsko
cíl: obsazení sporného území po rozpadu Rakouska-Uherska
vítězové: Československo
poražení: Polsko
oběti: 49 Čechoslováků, 92 Poláků. Odhaduje se, že kolem 50 lidí zahynulo v dalších dvou letech kvůli násilnostem v období, než bylo území finálně rozděleno novou hranicí.
Podle kabátů zapnutých většinou až na poslední knoflík ke krku je znát, že už se blíží zima. Klement Šťastný má nohy omotané onucemi a pod naditým kabátem zjevně několik vrstev oděvu. Trochu snad hřeje i jeho velký armádní baret.
Snímek vznikl před sto lety, na podzim 1920. Mladý vojín na něm zleva uzavírá skupinku deseti mužů, pózujících před kamenným patníkem na čerstvě vykolíkované hranici mezi prvorepublikovým Československem a znovuzrozeným Polskem. Nedlouho předtím ani jeden ze států neexistoval a o to, kam patníky umístit, se na Těšínsku bojovalo s větší či menší intenzitou skoro dva roky.
„Většina lidí o válce vůbec neví. Za komunismu jsme přece byli bratrské národy a ty spolu neválčí.“
Konflikt měl kolem dvou set obětí a Klement Šťastný – zastřelený už v době míru při vytyčování hraniční čáry v horách nad Třincem – je podle archivů tou poslední. „Bylo to hodně krvavé období. Jako ve stejné době…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu