1990/24

"Vypícháme oči všem, kdo se odváží napadnout arabský národ," prohlásil Saddám Husajn, když 10.srpna vyhlásil svatou válku zahraničním jednotkám na Blízkém východě. Aby svou řeč o provaze v domě oběšencově ještě zdůraznil, použil o týden později termín "agresívní národy".

Jitro 21.srpna 1968 bylo slunečné a teplé. Lidé se však probouzeli do noci, jež měla trvat více než dvacet let. Ulicemi rachotily tanky, vojáci v cizích uniformách se rozhlíželi kolem sebe a mnozí upřímně věřili, že jsou v západním Německu.

15.červenec tohoto roku. Maďarským televizním novinářům se dostal do ruky materiál, o jakém se mnoha jejich kolegům může jen snít. Dvouhodinový záznam, který pořídila v 8O.roce maďarská tajná služba. Místnost, stůl, u něj tři hovořící osoby: šéf maďarské kontrašpionáže Andreas Petresevics, terorista Carlos a jeho pobočník Steve.

V Respektu č.17 chválí Zdeněk Lukeš akce Greenpeace v ČSFR a současně se s despektem zmiňuje o totální krotkosti tuzemských ekologických iniciativ, jež se "zatím zmohly jen na pár nesmělých propagačních akcí".

Nespočetněkrát jsem v poslední době slyšel otázku, jak to vlastně je s našimi mezinárodními obchodními vztahy a politikou, když nám jeden po druhém vypovídají zahraniční partneři.

Část populace, zejména romské, která se v nezletilosti nebo později setkala negativně se zákonem, ať už z viny vlastní či vinou rodiny, které soud nařídil tzv. "ústavní či ochrannou výchovu", bývá umístěna v dětských výchovných ústavech a výchovných ústavech pro mládež.

Vidím tu třídu: sedí tam dodnes s rukama za zády, zmrazená ledovým dechem blbosti a žvástu, očarovaná zlomocí hloupého, lživého slova. Žáci té třídy žili pak ve světě, kde tento ledový dech vládl.

Jedním ze stovek mezinárodních orgánů, které se scházejí v Ženevě, je Výbor pro odstranění všech forem rasové diskriminace. Zasedá každé dva roky, letos po devětatřicáté, od 6. do 24.srpna.

Co si myslet o novém sovětském velvyslanci? Mladá fronta a Tvorba vítají novinářského kolegu (Tvorba i kamaráda). Býval totiž šéfredaktorem Komsomolské pravdy. Předseda komise pro vyšetřování událostí roku 1968 Vojtěch Mencl v televizi dvakrát poznamenal, že díky pochopení nového sovětského velvyslance se nám otvírá možnost spolupráce se sovětskými historiky.

O problematice Vietnamců u nás psaly snad již všechny myslitelné noviny. K nejlepším a nejpravdivějším pak patřil nedávný seriál Jáchyma Topola v Respektu (počínaje č.7).

10.července hodinu po půlnoci dorazil na staré ruzyňské letiště zvláštní československý letoun s jedenapadesáti albánskými uprchlíky. Mohli jsme si blahopřát - ze všech evropských zemí jsme byli nadějně první, kdo zbavil příští exulanty horké tiranské půdy.

Dne 14. srpna 1990 se na ministerstvu zahraničních věcí uskutečnila schůzka, na které zástupci FMZV, vnitra a prezidentské kanceláře informovali redakci Respektu o vývoji šetření v případu Masljajev.

Paní L. T. je už něco přes dvacet let zaměstnána jako kuchařka v Ústavu sociální péče pro mentálně postižené děti (v posledních letech jen dívky) ve známém moravském poutním místě Hostýně v okrese Kroměříž.

Přípravy k založení společného podniku (joint venture) Tesla Karlín - Siemens AG přivítala většina sdělovacích prostředků. Není se čemu divit. Horečný zájem zahraničních podnikatelů o Československo, tolik inzerovaný našimi politiky, se zatím v konkrétní podobě příliš neodrazil.

V běhu událostí "na východ od Košic" nás mimo jiné minul i Milan Hauner, profesor a autorita species moderních dějin a politických věd. Je to absolvent filozofické fakulty v Praze a svědek jejích lepších šedesátých let.

Za své červencové návštěvy v Praze nadhodil Vladimir Bukovskij, sovětský obhájce lidských práv a člověk znalý věci, svou verzi scénáře KGB pro destabilizaci vývoje v zemích východní Evropy.

V sobotu 18.srpna se v Praze sešli delegáti Sněmu OF. Nálada žhavá, bouřlivá, evidentně setkání politické formace, která má zase chuť být motorem vývoje, která cítí zodpovědnost a sílu dovést věci ke konci.

Dopisy od našich čtenářů.

Godot už přišel, četli jsme v listopadu 89 v ulicích Prahy. A skandovali jsme mnohá jiná hesla, třeba Mohorita od koryta! Teď se vedou spory o to, zda to vůbec byla revoluce, zda je možné to tak nazvat, když to, co následovalo, vlastně nesplnilo očekávání spousty lidí.

Rozhovor s ministrem kultury Milanem Uhdem.