1990/5

Turisté, kteří překročí rakousko-jugoslávskou hranici, nezaregistrují po volné celní kontrole výraznou změnu. Táž krásná horská příroda, takřka totožná výstavba, vzorně obdělaná pole. Ocitli se ve Slovinsku, rozlohou a počtem obyvatel druhé nejmenší republice SFRJ.

Tři události krátce po sobě upoutaly světovou pozornost k Iráku: poprava novináře Farzada Bazofta (15.3.), odhalený pokus o propašování roznětek k jaderným bombám (28.3.) a hrozba Izraeli likvidací zbraněmi hromadného ničení (2.4.).

V neděli 18.března skončil pro Estonce volební maratón. I když různé prognózy a průzkumy veřejného mínění předpokládaly značný náskok bloku Lidové fronty před komunisty a tzv. internacionalisty, přesto nebylo zcela jasné, získají-li stoupenci tábora modro-černo-bílé vlajky v Nejvyšším sovětu republiky dvoutřetinovou většinu.

Podle Výboru na ochranu novinářů je dnes na prvním místě v počtu vězněných žurnalistů Čína.

První zmínky o nacionálně patriotickém hnutí Pamjať se v sovětském tisku sporadicky objevují od roku 1986. Zpočátku se zdálo, že jde skutečně o neformální iniciativu, která si klade za cíl restauraci ruské kultury, obnovu hodnot a památníků zničených za Stalina a v letech následujících.

Po podvodném připojení k SSSR se na Litvě stále udržoval plamínek naděje. Padesát let je najednou jako nic. Stačil příhodný okamžik a jména jako Landsbergis jej dovedly rozdmýchat ve slušný oheň...

9. 2.1984 odsoudil senát městského soudu v Praze ing.Petra Hauptmanna k trestu odnětí svobody v trvání deseti let do druhé nápravně výchovné skupiny.

Na Vinohradech vznikla letos nová galerie. Svépomocí se podařilo adaptovat a pěkně upravit sklepní prostor pod sborovým domem českobratrské církve evangelické na třídě Wilhelma Piecka a vytvořit výstavní místnosti sice neveliké, ale vtipně členěné a pro komorní výstavy zvláště přívětivé.

Jsem jedním z těch, kteří 17.listopadu došli až k Perštýnu. Na žádné vyšetřovací komisi ani nikde jinde jsem se nepřihlásil. Dvě rány obuškem do hlavy a do krku jsem v tom hrozném šílenství a násilí nebral tak tragicky.

To bylo to první, co mě napadlo, když jsem ve čtvrtek 29.3. pozdě večer sledoval vyvrcholení boje o nový název naší republiky, a jak jsem druhý den zjistil, nebyl jsem zdaleka sám. Bylo to jako zlý sen.

I v záplavě nově vzniklých periodik zůstávají televizní noviny nejmocnějším a pravděpodobně i nejsledovanějším zdrojem informací. V současné podobě jsou však zdrojem velmi problematickým.

Dnešní vláda má sice koaliční charakter, ale veřejnost, která její chování a jednání kritickým okem sleduje, na ni nahlíží jako na vládu, která vyplynula z vůle Občanského fóra, a její úspěchy a neúspěchy poněkud neprávem Občanskému fóru připisuje.

Je prokázané, že Státní bezpečnost zametala stopy své minulé nezákonné činnosti pálením materiálů. Problém je zjistit, co se kde pálilo. Příslušníci StB zřejmě vytvořili neprůhlednou clonu tím, že na některých místech ničili naprosto neškodné dokumenty.

Je to již několik týdnů, co byly zrušeny operativní součásti StB. Byla pozastavena činnost represivního aparátu, který na základě pokynů KSČ plnil úkoly, jež byly pro mnohé konkrétní jedince značně nepříjemné a ostatní společnost udržovaly desítky let ve strachu.

Dne 22.3.1990 proběhlo u OVS v Litoměřicích přelíčení s odpíračem vojenské služby Ivanem Culkem. Ivan Culek nastoupil základní vojenskou služby v r.1985 a po devíti měsících byl ze zdravotních důvodů propuštěn.

Chtěl bych vám vyprávět o smrti člověka. Chtěl bych vám alespoň trochu poodsunout černou oponu, která ještě neustále odděluje současnost od éry tzv. "padesátých let".

V Paláci kultury se 31. března 1990 konal sjezd obnoveného Svazu letců RČS, na který se sjelo na 215 delegátů z celé republiky a několik desítek hostů.

Povím Vám naprosto vymyšlenou pohádku o několika zlých loupežnících z Estebanské tlupy. Když na ně král poslal po listopadu nového hejtmana, převlékli pláště a snažili se rehabilitovat a zůstat za každou cenu ve službách policie.

Jako emigrant, který 33 let nesměl navštívit svou rodnou zemi, tedy částečně "odrodilec", si nedovedu dobře představit, jak lidé v Československu vlastně myslí, cítí, čím se zabývají, co je pro ně problém a co ne.

Není třeba pochybovat o tom, že se prominenti bývalého režimu umějí o sebe postarat. Umožňuje jim to i usnesení č.24 z loňského února, vydané předsednictvem bývalé federální vlády.

Název, který mnoha Pražanům nic neřekne: málokdo si ho spojí s výstavnou budovou na kopci nad Smíchovským nádražím. Je viditelná z Braníku, Podolí, Vinohrad, z Letné, Strahova i z Bílé Hory.

Dopisy od našich čtenářů.

V prosinci l988 vybuchlo nad skotským městečkem Lockerbie letadlo. 270 mrtvých. Teroristický útok. Jako výbušnina použit s velkou pravděpodobností semtex, psaly všechny světové deníky. Jeho výrobcem je Československo.

Město R. leží na sever od Prahy, poblíž kopce, který vešel heroikomicky do historie Čech. Nad městem velký zámek, dříve hrad. Podobně jako v Praze, příliš velká hlava na tělíčku města.