Volby tečkou za terorem?

Počátkem června se mají konat volby na Haiti. Generálporučík Prosper Avril, který stál v čele vlády od 17.září 1988, byl letos 13.března svržen a nově nastoupivší prezidentka, soudkyně Nejvyššího soudu Ertha Pascal-Trouillotová, se zavázala provést do devadesáti dnů volby. Zdá se, že i těžce zkoušení Haiťané chtějí vlastními silami dosáhnout demokracie.

Haiti byla první nezávislá černošská republika na světě. Dvě století poté, co Kolumbus dorazil ke břehům Hispanioly, tu francouzští osadníci založili v západní třetině ostrova kolonii; ta začala produkovat cukr, kávu i bavlnu a sama jediná exportovala víc než všechny britské kolonie dohromady. V letech 1681–1789 vzrostl v této bohaté kolonii počet otroků dovezených z Afriky z původních 2.000 na 500.000. Antagonismus mezi bílými plantážníky, černými otroky a míšenci narůstal a koncem 18.století vyvrcholil prudkými srážkami. Povstání otroků severních provincií, jež vypuklo 22.srpna 1791, vedlo ke dvanáctileté válce za nezávislost. Boj proti Francouzům vedl do r.1801 Toussaint Louverture; když byl zajat a odeslán do Francie, zreorganizovali celé hnutí generálové Dessalines, Petion a Christophe. Podařilo se jim porazit oddíly o síle 28.000 mužů, jež proti povstalcům vyslal Napoleon Bonaparte. 1.ledna 1804 bylo vyhlášeno nezávislé Haiti.Za svou nezávislost zaplatila republika Haiti diplomatickou i hospodářskou izolací; do společenství amerických států se nevčlenila. Od počátku bojů za nezávislost až po dnešní dny tu…