Vláda, odbory a mzdy
Ve středu 3.dubna se sešla k jednání na zámku v Kolodějích nebývale reprezentativní sestava: federální vláda, zástupci republikových vlád, konfederace odborových svazů, Českomoravské a Slovenské odborové komory.
Ve středu 3.dubna se sešla k jednání na zámku v Kolodějích nebývale reprezentativní sestava: federální vláda, zástupci republikových vlád, konfederace odborových svazů, Českomoravské a Slovenské odborové komory. Nejdůležitějším bodem jednání byla diskuse o desátém článku Generální dohody, který se týká minimálních mezd.
Dva měsíce po uzavření dohody vláda pochopila, že není reálné zvyšovat minimální mzdy v přímé závislosti na růstu životních nákladů tak, jak se zavázala - jedno procento růstu životních nákladů zvýší minimální mzdu (2.000 Kčs) automaticky o jedno procento. Vzhledem k ekonomickému vývoji by minimální mzda v květnu dosáhla 2.640 korun a podle odhadu odborů na konci letošního roku zhruba 3.600 korun.
„Minimální mzda je zločinem na dělnické třídě,“ říká americký ekonom českého původu Luboš Hejl. Nezbývá nám než dodat, že v podmínkách transformace naší ekonomiky zločinem mimořádným. K řadě podnikům, které zápasí s platební neschopností a které tento bod dohody definitivně potopí, se přidají další, jež nebudou mít peníze ani na zvýšení platů zaměstnanců pomocných profesí, a některé dokonce ani na zvýšení platů kmenových dělníků (týká se to hlavně lehkého průmyslu s převážnou zaměstnaností žen). Pokusem o záchranu bude propouštění a jeho výsledkem prudké zvýšení nezaměstnanosti.
„Jednání bylo velmi korektní a konstruktivní.“ Touto frází hodnotila setkání v Kolodějích většina účastníků. Je možné položit otázku, zda k němu muselo vůbec dojít. Růst…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu