Marin Sorescu - Chlap s klackem

Je to podsaditý a silný chlap, má velkou hlavu a Prozatímní výbor ho ustanovil likvidátorem psů. „Proč?“ ptali se někteří. „Žádný proč,“ odpovídal jim. Mělo se za to, že psi představují překážku pro rozvoj vesnice, že znemožňují, aby se ves dostala na úroveň města Craiova. A pak… někdy dostanou vzteklinu.

Ostatně ten, který byl ustanoven - jmenoval se Goage, Spartův syn - se nenamáhal, aby lidem vysvětloval, proč vstupuje do jejich dvorů a proč mlátí jejich psy klackem. Když byli přivázaní, zabíjel je přivázané. Nakonec je lidé začali odvazovat, aby měli možnost tomu šílenci utéct, uprchnout a schovat se. Ten náš, Azor, vytušil předem, co se má stát, a zdrhnul asi měsíc předtím. Měli jsme tehdy v kleci pod přístřeškem hrdličku. Nevím, jak tu klec mohl otevřít, každopádně hrdličku sežral. Nikolaj, když ho uviděl s tlamou plnou peří, řekl: „Cos to proved, ty, co sem ti řikal, ty teda uvidíš!“ A pes utekl, ze strachu nebo z hanby, zmizel. Už jsme ho nikdy neviděli. Dlouho jsme na něj čekali, hlavně večer, když jsme jedli, vycházeli jsme do dvora s trochou kukuřičné kaše a volali jsme ho. Říkali jsme si, že ho nakonec uvidíme, jak se odněkud vrací. Nikdy se nevrátil. Našli jsme ho později mrtvého na hřbitově. Doplazil se až k hrobu našich předků.

A tažení proti těm bezbranným tvorům začalo. Otec Miai, který byl starý a omdléval, měl psa, který byl jako on, sotva se ploužil. Jmenoval se Scandal. Byl jsem doma, když přišel na řadu. Goage přicházel s obuškem v ruce…