Umělé řeky netečou do budoucnosti

Umělé řeky netečou do budoucnosti

Průplav Odra - Dunaj by neměl ani v mezinárodním kontextu smysl

Když byl loni na podzim otevřen německý průplav spojující Mohan s Dunajem, ožili zastánci budování umělých vodních cest v České republice i jinde na kontinentě: například zástupci německé düsseldorfské oblasti a varšavský vojvoda podepsali dohodu o společné výstavbě systému vodních kanálů spojujících polskou řeku Odru s Černým mořem.U nás opět sílí hlasy připomínající plány na vybudování průplavu Dunaj - Odra. Nápad je jistě lákavý svou romantičností, z dnešního pohledu se však jeví jako více než sporný a nepříliš perspektivní.

Waterloo

Nejvýstižnější příklady osudů umělých vodních cest budovaných v průmyslové éře najdeme v Severní Americe. Připomeňme si tři z nich.Se stavbou průplavu v americkém státě New Jersey se začalo ve dvacátých letech minulého století. Průplav měl spojovat průmyslová centra, putovalo po něm především pensylvánské uhlí. Cesta do průplavu byla technicky velice dobře řešena: kromě klasických zdymadel tu na lodě čekalo i putování přes kopec - naloženy na podvozek byly přetaženy po kolejích do jiného kanálu. Někde je při tom táhli koně, jinde byla energie potřebná pro pohon získávána pomocí vodní turbíny.Dnes z kanálu zbylo jen krásné muzeum s příznačným názvem Waterloo. Koncem minulého století jej definitivně porazila železnice - především proto, že byla podstatně rychlejší, a tedy i pro průmysl mnohem perspektivnější.…