0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Obálka vydání 39/2003
39/2003 • 21.–28. 9. 2003

2003/39

Zahraničí

Z minulého týdne

Teodor Marjanovič, Kateřina Šafaříková

Davaj vodku, ne Tóru

Matěj Stránský

Jednou denně tu na pět minut zastaví vlak transsibiřské magistrály. Nádraží v Birobidžanu, hlavním městě Židovské autonomní oblasti na ruském Dálném východě, vítá cestující ruským a jidiš nápisem. Bezmála osm a půl tisíce kilometrů od Moskvy se na hranici se severovýchodní Čínou nachází region, který Židům před sedmdesáti lety přislíbil Stalin. Hebrejským literám na správních budovách tu ale rozumí jen málokdo. Zatímco název nevydařeného sovětského projektu Jevrejskaja avtonomnaja oblasť zůstal, Židé tento kout většinou opustili, přestože to je dodnes jediné území na celém světě mimo Izrael, kde jim je přiznána autonomie. Ve dvousettisícové populaci už tvoří jen pětiprocentní menšinu a spíše než kulturní svébytnost je zajímá vodka.

Omluva je začátek

Filip Tesař, Jelena Bjelica

Tak kdo je v Americe férový

Marek Fak

Špatné zprávy ze severu

Kateřina Šafaříková

Švédský premiér Göran Persson zřejmě zažil nejtěžší dny své politické kariéry. Nejprve byla 10. září zavražděna ministryně zahraničí Anna Lindhová. Patřila k jeho nejbližším spolupracovníkům a spekulovalo se, že by právě ona mohla Perssona vystřídat v premiérském křesle. A o čtyři dny později Švédové odmítli v referendu euro. Byl to právě Persson, kdo loni po druhých vyhraných volbách prohlásil, že chce zemi dovést do eurozóny. Jeho zdrcené tváři na smutečním obřadu za Lindhovou minulý pátek ve Stockholmu se proto stěží mohl někdo divit, byť v té chvíli jeho myšlenky zřejmě nepatřily evropskému platidlu.

Kultura

Mimochodem

Viktor Šlajchrt

Proč mi instalatéři nerozumějí

Adam Drda

Retrospektivní výstava průkopníka moderního grafického designu Ladislava Sutnara (1897–1976) v Jízdárně Pražského hradu by klidně mohla nést podtitul „vyrovnání dluhu“. Sutnar je totiž české veřejnosti prakticky neznámý, přitom se málokdy najde celoživotní umělecké dílo, jež by bylo svým rozsahem, významem a konzistencí srovnatelné. Angažoval se v mnoha disciplínách – od grafického designu, malby a výstavnictví přes architekturu a design předmětů denní potřeby až po návrhy loutek či hraček. Všechny jeho práce (s výjimkou obrazů) spojuje snaha vychovávat společnost, aby prostřednictvím kvalitního designu a umění sama sebe povznesla a pomohla si k lepšímu životnímu stylu.

Jak na Havla

Kateřina Bartošová

Nelehký úděl doktora Fukse

Tomáš Weiss

„Slabost není hřích a síla není zásluha. Slabost je úděl, jakkoli nikoho nezbavuje povinnosti se jí vzpírat,“ napsal spisovatel Věroslav Mertl ve vzpomínce na kolegu Ladislava Fukse. Věděl, co říká. Muž, který se proslavil prózami Pan Theodor Mundstock a Spalovač mrtvol, byl totiž stejně tak geniálním spisovatelem jako slabošským podivínem. Rok 2003 nabízí hned dvě příležitosti si osobnost Ladislava Fukse připomenout. Tuto středu uplyne osmdesát let od jeho narození a navíc letos začalo poprvé od revoluce vycházet v reedici jeho dílo.

Proměny v nečase Jiřího Plocka

Břetislav Rychlík

Dobrodružství poezie nekončí

Viktor Šlajchrt

Komentáře

Pejskař jako zabiják

Marek Švehla

Generál v Bílém domě

Teodor Marjanovič

Nevyvážejme Kavany

Erik Tabery, Kateřina Šafaříková

Jan Kavan, jenž minulý týden skončil s šéfováním Valnému shromáždění OSN, chce příští rok zamířit do Evropského parlamentu. Kandidátka ČSSD sice ještě není hotová, ale řada vlivných sociálních demokratů včetně jejich šéfa Vladimíra Špidly Kavanovy ambice podporuje, protože je prý „plně kvalifikován“. Fakt, že jde o člověka symbolizujícího české politické bahno, jim zjevně nevadí.
Ponechme stranou, že Kavan není kvalifikován pro žádnou veřejnou funkci, ať na mezinárodní či domácí scéně. Exministrův zájem nicméně vybízí k úvaze, jaké zástupce by měli čeští voliči poslat do štrasburského parlamentu, až budou mít příští rok v červnu poprvé šanci ovlivnit jeho složení.

Všichni za všechny provazy

Zbyněk Petráček

Ve hvězdách

Zbyněk Petráček

Policie na šikmé ploše

Jaroslav Spurný

Nemine den, aby média nezveřejnila nějaký průšvih týkající se členů policejního sboru. A nad novinovými titulky se mnohdy tají dech. Opilý policista srazil autem dítě a prchl z místa činu. Důstojník inspekce ukradl informace z policejních databází a pokoušel se jimi vydírat lidi. Nudící se policisté odvezli do lesa zadrženého člověka a bezdůvodně ho zbili. Ještě před pěti šesti lety by tato sdělení vzbuzovala veřejné pobouření, tisk by žádal demisi ministra nebo policejního prezidenta. Dnes tito muži nejsou voláni k odpovědnosti, ani když se jim svěřený sbor strážců pořádku stává pro občany zosobněním zkorumpovanosti a neschopnosti. Jak to mohlo dojít tak daleko?