2003/4

Oproti nedávnému sjezdu ODS, kdy do poslední chvíle nebylo jasné, kdo se stane jejím novým šéfem, byli unionisté o podobné drama připraveni. Už dopředu se očekávalo, že lídrem US-DEU se na víkendovém republikovém shromáždění v Brně stane její dosavadní místopředseda Petr Mareš. Tato prognóza se také krátce po nedělním poledni naplnila. Mareš získal 249 z 362 hlasů. Porazil tak jediného soupeře senátora Roberta Koláře, který dostal 92 hlasů. Třetí kandidát na předsedu Radoslav Štědroň kandidaturu nakonec vzdal. Prvním místopředsedou se stal senátor Jan Hadrava. O víkendu unionisté také rozhodli, že se nenaplní krizový scénář vystoupení US z vlády. Pro deklaraci s tímto obsahem hlasovalo 283 z 344 přítomných delegátů. Unionisté před tím drtivou většinou odmítli požadavek Radoslava Štědroně na „vystoupení US-DEU z vlády neprodleně po vyhlášení výsledků referenda o vstupu Česka do Evropské unie“.

Obavy se naplnily, volba prezidenta se stala pro veřejnost naprosto nepochopitelnou hrou. Kdo by chtěl pochopit, co se vlastně minulou středu stalo, musel by být věštcem. Osobní spory a dohody jednoznačně zvítězily nad veřejným zájmem. Nejde o to, že nebyl nikdo zvolen, ale o to, co se kolem děje. Ovšem největší tragédií první volby prezidenta je fakt, že všichni kandidáti vyjednávali a téměř se doprošovali u komunistů. A ti si to pěkně užívali.

„Olga je proti tomu, prý se se mnou rozvede.“ Je prosinec 1989 a vůdce nenadálé „sametové revoluce“ stojí před osudovým krokem. Města jsou polepena jeho plakáty, davy na náměstích skandují jeho snadno zapamatovatelné jméno. „Je to nemožný, aby byl prezidentem,“ zaznamenává postesk manželky Olgy spisovatelka Eda Kriseová. „Ty přece taky víš, že se na to nehodí. A co si počnu já?“
Manželé Havlovi měli v tom čase za sebou možná nejdramatičtější rok života. Napřed lednové zatčení a uvěznění Václava. Květnové propuštění kvůli nemoci a protestům z ciziny. Pak rozjezd petice Několik vět, která poprvé probudila Husákovo království ze spánku. Sametový převrat a hektické týdny, během nichž se tvoří základy opět svobodného Československa, směřují k jedinečnému vyvrcholení. Je to chvíle, na kterou pamětníci nemají nikdy zapomenout: Vladislavským sálem Pražského hradu zní působivé fanfáry z Libuše, do nichž vchází na pohled nenápadný muž s nesmělým úsměvem – nový prezident a nový český idol Václav Havel. Dnes, po třinácti letech, jde tento muž z Hradu pryč. Jaký byl?