0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Obálka vydání 48/2003
48/2003 • 23.–30. 11. 2003

2003/48

Zahraničí

Z minulého týdne

Teodor Marjanovič

Blondýna se zaseklou zbraní

Daniel Anýž

Guatemala už snad bude bez démonů

Markéta Pilátová

Neozbrojená jednotko, pozor!

Kateřina Šafaříková

Kdo se v tom má vyznat: Spojené státy chtějí po Evropanech, aby se vzmužili a nebyli tolik závislí na amerických zbraních a vojácích. Jakmile ale spojenci v NATO, kteří jsou zároveň členy Unie, naznačí, že si zřídí vlastní vojenský štáb, je oheň na střeše. Nedávnou roztržku mezi USA a jejich evropskými spojenci v Alianci způsobil právě tento nápad. Jak už to ale bývá ve vztazích mezi Amerikou a Evropou, věc není černobílá. Vojenskou emancipaci starého kontinentu si přejí oba břehy Atlantiku, jenže každý má jinou představu o tom, jak by měla vypadat. Rozdílné názory navíc tříští i samu Evropu.

Otloukánek Dzurinda

Luboš Palata

Heretik horší neznaboha

Zbyněk Petráček

Jako by Al Kajda chytila další mízu, mohlo by se zdát z novinových zpráv posledních čtrnácti dnů. Týden poté, co se po delší odmlce ozvala v Saúdské Arábii, udeřila na Turecko, a to hned dvakrát s odstupem pouhých pěti dnů. Při vědomí více než padesáti mrtvých a mnoha set raněných se podle médií v zemi uchytil výraz „turecké 11. září“.
Výbuch v saúdskoarabském Rijádu zanechal v noci na neděli 9. listopadu 17 mrtvých. Istanbul zaznamenal v sobotu 15. listopadu 24 obětí na životech při synchronizovaných útocích na dvě tamní synagogy a ve čtvrtek 20. listopadu to bylo dalších 30 mrtvých při atentátech na britské cíle ve městě – banku HSBC a generální konzulát.

Kultura

Mimochodem

Viktor Šlajchrt

Co viděla Donna Ferrato

Petr Třešňák

Když mladá americká fotografka Donna Ferrato připravovala v roce 1979 svou první velkou magazínovou reportáž o životě bohatých manželských párů, stalo se něco nečekaného. Měla to být zpráva o bezstarostné lásce a sexu, ale uprostřed jedné noci se v domě, kde Ferrato fotografovala, změnila v drama. Muž jménem Garth totiž nemohl najít kokain, který mu schovala manželka Lisa, a výhrůžky ani nadávky nepomáhaly. „Když jsem uviděla, že Garth Lisu uhodil, nemohla jsem tomu prostě uvěřit. Instinkt mi velel to vyfotit. Když se však chystal udeřit ji znovu, chytla jsem mu ruku a naléhala, aby přestal, ale vůbec mě nevnímal,“ vzpomínala později Donna Ferrato. Ta osudná noc jí změnila život: začala se intenzivně věnovat fotografování domácího násilí ve Spojených státech a stala se také významnou aktivistkou. Výsek z jejího unikátního fotografického souboru Život s nepřítelem je v těchto dnech k vidění i v pražské galerii Atrium.

Zatoulaný Cale se vrací

Hynek Just

Chalupecký by měl radost

Jan H. Vitvar

Venoušek s Ivánkem vedle dinosaura

Břetislav Rychlík

Příjemný den v Brescii

Viktor Šlajchrt

Letecká soutěž v italské Brescii v září 1909 nepatří k světodějným událostem, jaké bývají předmětem zkoumání v historických monografiích. První etapa vývoje evropské aviatiky vyvrcholila o čtvrt roku dřív, když Louis Blériot přeletěl kanál La Manche, a necelý měsíc před Brescií se s velkým ohlasem konaly první letecké závody na evropském kontinentu ve francouzské Remeši. Italové přišli pozdě a navíc zaostávali i ve vývoji letadel. Pro uspořádání letecké přehlídky se radnice v Brescii rozhodla hlavně proto, že mezinárodním automobilovým závodům, které městu už pár let zajišťovaly proslulost, vyvstala nebezpečná konkurence v Miláně a Bologni. Nová atrakce skutečně přilákala do třetího největšího severoitalského města davy zvědavců, význačné průkopníky aviatiky, řadu kulturních celebrit a dokonce samotného italského krále, který přihlížel závěrečnému předávání cen. Bezmála po století by však sotva stála za připomenutí, kdyby se v hledišti čirou náhodou nevyskytli tři bezvýznamní mladíci z Čech, z nichž jeden o svém zážitku sepsal článek, který vyšel v pražském listu Bohemie o tři neděle později. Šlo nejen o první reportáž o létání v němčině, ale také o první publikovaný text Franze Kafky.

Scéna

Domov

Připomeňme si

Hana Čápová

Příběh školy, kde se všichni zbláznili

Hana Čápová

Před třemi lety ji vítal jásot a probuzené naděje: Bílá kniha, první návrh reformy českého školství, slibovala revoluční změnu. Místo biflování papírových vědomostí chtěla v dětech podporovat zvídavost, inteligenci a samostatnost. A přísné státní otěže měly být povoleny i samotným školám: výběr z několika státem schválených osnov nahradila v Bílé knize možnost vytvořit si program vlastní. Přesto dnes po celé slávě nezbyla skoro ani stopa. Z padesáti původně přihlášených škol jich v projektu tvorby programu zbylo deset. A jediná z nich – škola v pražské Londýnské ulici – nezůstala jen u kosmetiky, nýbrž si troufla na něco opravdu nového. Reakce rodičů a učitelů je ale bouřlivá.

Zálezlice ukazují sílu člověka

Ondřej Kundra

Šílená cesta českých krav

Eliška Bártová

Venkovské silničky v Orlických horách přeťaly zátarasy, po vsích hlídkuje policie a muži speciálně nasazené bezpečnostní agentury. V kraji kolem Lomnice nad Popelkou začalo zabíjení krav kvůli podezření na mozkovou nemoc BSE, která je jídlem přenosná i na člověka.
Jsou dvě hodiny v noci a jediné světlo v Syřenově svítí z kravína na kraji vesnice. Právě odsud má za chvíli vyrazit na cestu k jatkám třináct krav z bezmála devítisethlavého stáda určeného veterináři k preventivní likvidaci, protože patří do jednoho chovu s krávou nakaženou BSE. „Vaše dokumenty, prosím,“ vítá návštěvníka před syřenovským družstvem hlídkující policista.

Jak Brno o sjezdovku přišlo

Pavla Hobstová

S kým povládne ODS

Erik Tabery