Na Mars! Ale proč vlastně?

Důležitější, než informace získat, je porozumět jim. Ve stínu této poučky lze vnímat i nejnovější zprávy, které k nám doléhají z Marsu, konkrétně z americké a britské vesmírné mise, odkud pozemšťané dostávají pozoruhodné snímky narudlé pustiny a zprávy o kýženém objevení vody. Z jednoho úhlu pohledu jsme tedy svědky dalšího stupně pokroku, přirozené touhy dojít dál, poznat víc. Tatáž zvědavost nás ale může vést k otázkám, které vesmírný projekt podrobí skepsi. Ta má zatím tři opěrné body: dobývání kosmu je velmi drahé, eticky sporné a vzhledem k tomu, čemu čelíme na Zemi, dost možná i škodlivé. S jistou dávkou provokace se dá dokonce říct, že cesty za hranice zemského orbitu jsou spíš zbytečným luxusem, který odvádí pozornost od řešení podstatnějších problémů.

Kdo, když ne my

Ochota utrácet za velké vesmírné projekty už není taková, jako bývala ve „zlatých časech“ studené války. Cílem bylo tehdy porazit komunismus a kosmos byl jedním z ringů. Let na Měsíc se stal vítanou reklamou ekonomické a technologické převahy Ameriky, i když přece jen trochu drahou; tehdejší projekt Apollo stál zhruba sto miliard dolarů v hodnotě dnešních peněz. Po dobytí Měsíce začala už tehdy NASA promýšlet let na Mars, investice ale začaly naplno proudit nejprve do vývoje raketoplánů, které pomohly komerčnímu využití oběžné dráhy Země. Experti odhadují cenu ještě o polovinu vyšší než u…