2005/50
Editorial
Editorial
Marek Švehla
Vážené dámy, vážení pánové,
ve světle návštěvy čínského premiéra v Česku zanikla jiná pozoruhodná mise, která se nedávno objevila v Praze. Skupina íránských poslanců přijela vyjednávat o účasti českých firem v íránském jaderném programu, který – alespoň podle vážného podezření Evropské unie a USA – směřuje k výrobě atomové zbraně. Cesta padla na úrodnou půdu a do domlouvání obchodů se zapojil i premiér a ministr průmyslu. Čtěte náš článek na straně 5. Dále nabízíme téma o novém fenoménu v České republice – vzniku a působení mozkových trustů. V kulturní rubrice přinášíme mimo jiné recenzi nového filmu Jana Švankmajera.
Přeji inspirativní čtení.
Kultura
Kdo to schytá v žitě
Viktor Šlajchrt
A už jste slyšeli gypsy punk?
Karolína Ryvolová
Jak Trautenberk k medaili přišel
Petr Třešňák
Česká televize o víkendu vyhlásila padesát nejlepších Večerníčků, které má ve svém archivu. Divácké hlasování s přehledem vyhrály Krkonošské pohádky z roku 1974. Krkonošské pohádky vyhrály i před osmi lety, jak se můžete dočíst v článku z té doby.
Švankmajer v pasti svobody
Tereza Brdečková
Říká se, že osobní postoje a názory umělce nelze spojovat s jeho dílem, jenže na miniaturním prostoru české kulturní scény to jinak nejde. Filmy Jana Švankmajera včetně toho nejnovějšího s názvem Šílení jsou neosobní, chladné a autor je předkládá publiku s odstupem, jako když řezník pleskne o pult kusem hovězího (což se ostatně na plátně děje často). Přesto autorovy osobní postoje nejdou od jeho filmů oddělit, jsou jejich skrytou součástí. I Švankmajer mluví o tom, co se děje právě jemu. Komunisté ho nesnášeli, protože jeho vnitřní svoboda nešla spoutat represivními nástroji. A současný režim ho vystavil popularitě, která je pro něj zhoubná, jelikož přivedla na jeho filmy nepravé většinové publikum. Těžko říct, čím je víc ohrožen.
Dopisy
Civilizace
Zpráva z Ferns pobouřila Irsko
Jarka Stuchlíková
Kaleidoskop
Zdeněk Lukeš
Zachraňte „evropská kamna“
Jan Pretel
Tolik závažných zpráv o změně klimatu během pouhých několika dní zřejmě ještě veřejnost neslyšela. Podle některých analýz by mohl do konce století z arktického severu zmizet led, jako důsledek tání ledovců se ochlazuje i Golfský proud, který funguje zjednodušeně řečeno jako „kamna Evropy“, a planetě jako celku hrozí další zvyšování teploty.
Že se něco mění, mohli ale lidé letos pozorovat na vlastní oči. Vždyť Světový fond ochrany přírody minulý týden během jednání o ochraně klimatu, které pořádá OSN v Montrealu, konstatoval, že letošní rok bude zřejmě nejteplejším, nejsušším a také s největším počtem bouřek, co se kdy na této planetě podařilo zaznamenat přístroji.
Zahraničí
Svět kolem
Zbyněk Petráček
Když populisté hrozí
Markéta Pilátová
Nevládní organizace? Pozor na špiony!
Alexandre Gajdamacký
Ruské tažení proti NGO můžeme zobecnit takto: špatní bojaři z dumy, dobrý car Putin a strach z barevných revolucí.
Nevládní organizace alias nevládky alias NGO. V civilizovaných zemích symbol toho, jak lze úspěšně i levně suplovat vládní aktivity. Jinde symbol zla. Například v Rusku.
Již v listopadu britský list Financial Times ústy svého moskevského zpravodaje Neila Bacleyho předpověděl bouři připravovanou ve Státní dumě (dolní komoře ruského parlamentu). Šlo o legislativní novelu, která má reglementovat činnost nevládek: „Mimořádně přísná opatření vyvolaná ‚barevnými revolucemi‘ v Gruzii, Kyrgyzstánu a na Ukrajině mohou vést k tomu, že ruské zákony regulující život místních NGO budou nejsurovější v celém postsovětském prostoru.“
Řada vysoce postavených ruských úředníků již delší dobu tvrdí, že právě NGO hrály velkou roli v aktivizaci revolučních změn v postsovětských republikách. Proto se Rusové rozhodli provést „preventivní opatření“.
Irácké řešení pro Irák
Zora Hesová
Může se Irák dopracovat z totalitní diktatury, pak okupace a posléze demokratického provizoria až k plné svéprávnosti na bázi zásady „jeden občan, jeden hlas“? Právě to naznačí tento čtvrtek. 15. prosince půjdou Iráčané letos už potřetí k volebním urnám – aby zvolili první stálý parlament. Přestože se životní podmínky stále nelepší, volební účast, počet politických seskupení a zájem o politiku rostou. Možná půjde i o volby demokratické: tentokrát jsou kandidáti známi dostatečně dlouho předem, zato výsledek předem jasný není, jak tomu bylo u ústavního referenda v říjnu, a volby se nikdo nechystá bojkotovat. Něco se skutečně mění.
Domov
Připomeňme si
Ondřej Kundra, Marie Drápalová
Všichni do bunkru!
Jáchym Topol
Naši obchodníci s cizí smrtí
Silvie Lauder
Skupina íránských parlamentářů přijela počátkem tohoto měsíce jednat o české atomové spolupráci na pozvání komunistického poslance Stanislava Fischera.
Čínský premiér převálcoval Prahu
Jaroslav Pašmik
V zahradě Úřadu vlády panuje vzrušená atmosféra. Oficiální delegace českých ministrů se štosuje vlevo, napravo už čeká v pozoru čestná jednotka. Vtom vjíždí do areálu hejno policejních motorek a kolona aut v čele s opancéřovaným audi, ze kterého vystupuje čínský premiér Wen Ťia-pao. Po poctách a hymnách mizí politici uvnitř Strakovy akademie. Tiskovka bude za hodinu. Právě čas na malé zamyšlení o tom, co se bude dít, až vládce největší totalitní říše současnosti dostane tvrdé otázky od hejna představitelů zdejšího nezávislého tisku. O tom, že dotazy padnou, není možné pochybovat: žijeme přece ve svobodné zemi. Jak se však záhy ukazuje, praxe funguje trochu jinak.
Šestinedělka v Gugolandu
Jáchym Topol
Jandák chrání památky
Jan Kovalík
Vítězslav Jandák si zlepšení péče o památky předsevzal již při svém jmenování do funkce ministra kultury. Minulý týden se do toho s vervou pustil. Odvolal celkem dvacet šéfů Národního památkového ústavu a památkového odboru ministerstva. V odborné veřejnosti vypukl poprask, vznikají protestní petice, experti si klepou na čelo, odvolaní ředitelé nechápou, co se děje, a hlásí se znovu do konkurzu na svá místa. Největší poptávka je ale zatím po nedostatkových informacích: co bude v plánech ministra následovat a jak to celé souvisí s řešením problémů kolem zdejších památek.
Ekonomika
Třikrát na okraj
Marek Pokorný, Marek Švehla
Škoda spisovatele Lásky
Marek Pokorný
Asfalt, věda a budoucnost
Marek Pokorný
Ve stínu debaty, o kolik se proti předpokladům zkrátí množství peněz, které dostaneme z fondů Evropské unie, je otázka, na co chce tyto peníze Česko využít. Ta je přitom pro nás mnohem důležitější.
Silnice, třídicí linky na odpad, či oprava paneláků? Nebo podpora vzdělávání, či snad výstavba jezů na Labi? O tom nyní diskutují čeští politici a úředníci při přípravě strategie, na co Česko použije zhruba 800 miliard korun, které v letech 2007 až 2013 dostane z fondů Evropské unie.
Zatímco letos získá z evropských fondů okolo 35 miliard, v letech 2007 až 2013 to bude více než trojnásobek ročně.
Komentáře
Glosa
Erik Tabery
Glosa
Marek Pokorný
Máme problém – slabé Německo
Luboš Palata
Chudá, slabá, zadlužená. Taková je dnes Spolková republika Německo, země, kterou už jako třetí premiér za poslední tři roky v úterý poprvé navštívil Jiří Paroubek.
Německo sice zůstává a do vstupu Turecka zůstane největším státem Evropské unie, ale už dávno není státem nejbohatším, dokonce ani bohatým. Sjednocené Německo se propadlo pod průměr Evropské unie a díky pokračující stagnaci se propadá stále víc. Praha je dnes bohatším a nesrovnatelně rychleji se rozvíjejícím městem než Berlín, který stojí před bankrotem. Česko už je i podle jednoznačných statistik zemí, která má vyšší hospodářskou výkonnost než spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko a kolem německého hlavního města se rozprostírající Braniborsko.
Nejen nové spolkové země, ale celé Německo prožívá krizi, kterou od války nezažilo, zatímco Česká republika žije svá nejlepší léta, podobná poslednímu období Rakouska-Uherska. Německo se změnilo a většina Čechů to pořád ještě nepochopila.
Právo se mění k lepšímu
Zdeněk Kühn
Po více než čtyřiceti letech je tu nový trestní kodex. Po svém nedávném přijetí už stačil rozpoutat velkou diskusi. Není divu, vždyť jde za celou dobu existence České republiky o první přijetí takto zásadní normy. Co z toho plyne pro normálního občana?
Předně je nutno říci, že pro běžný život nespojujme se zákonem žádné revoluční novinky. Je pravda, že trestní kodex přináší velmi důležité změny v některých zásadních principech trestního práva, zejména upouští od pro laika velmi obtížně pochopitelného rozlišování materiální a formální stránky trestného činu, tyto změny však kromě profesionálních právníků nejsou pro širší veřejnost podstatné.