Kaleidoskop
O tom, jak málo známe svět pod našima nohama, svědčí i průzkum půdy provedený americkými biology Noahem Frierem a Robertem Jacksonem. „Známe mnohem lépe formy života z oceánských hlubin než půdní bakterie z vlastního dvorku,“ přibližuje situaci Frier.
O tom, jak málo známe svět pod našima nohama, svědčí i průzkum půdy provedený americkými biology Noahem Frierem a Robertem Jacksonem. „Známe mnohem lépe formy života z oceánských hlubin než půdní bakterie z vlastního dvorku,“ přibližuje situaci Frier.
Vědci zkoumali vzorky půdy z 98 lokalit Severní a Jižní Ameriky. Zjistili, že druhové bohatství nadzemního světa vůbec neodpovídá podmínkám, jaké vládnou pod zemským povrchem. Půdy v amazonských pralesích jsou na mikroorganismy velice chudé. Jsou to jakési mikrobiální pouště. Naopak půda vyprahlých pustin hostí neuvěřitelně pestrá společenstva mikrobů. Rozhodujícím faktorem se zdá kyselost půdy. Na lokalitách se stejnou kyselostí najdeme velice podobná „bakteriální zoo“ navzdory tisícikilometrovým vzdálenostem, jež je dělí.
S objevením chorob, jako je SARS, se dostal do popředí zájmu lékařů výzkum cestiček, kterými se původci infekčních chorob šíří globalizovaným světem. Němečtí vědci se rozhodli zkoumat kontakty a pohyb lidí prostřednictvím bankovek. Na internetové adrese www.wheresgeorge.com může účastník pokusu zadat číslo a sérii jednodolarové bankovky, kterou zaplatil, a určit místo, odkud jeho bankovka „vyrazila do světa“. Zatím bylo zaregistrováno asi 50 milionů bankovek. Jejich oběh v USA, Kanadě i mimo tyto státy lze mapovat z opakovaného zadání čísla, série a adresy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu