2007/44

Olympijské hry ztratily původní smysl: soupeření fair play. Nahradil jej showbyznys ovládaný marketingovými skupinami.

V neděli 4. listopadu vyjdou do ulic Minsku představitelé běloruské opozice společně s částí odborů.

Půvab demokracie spočívá kromě jiného v tom, že kopíruje přirozený – tedy nepředvídatelný – svět.

Ano. Není to příjemné vědět, že čtou SMS vaší dcery o tom, proč neudělala zkoušku na právech.

Sudetští Němci jsou i přes debaty uplynulých osmnácti let v povědomí většiny Čechů zařazeni jako sympatizanti třetí říše.

V Mongolsku se vydělává špatně. Plat ve státním sektoru je kolem sta dolarů měsíčně a s tím se i tady vyžije mizerně. Peníze lze vydělat jen v zahraničí.

Kolik dalších ministrů a ministryň školství se ještě vystřídá, než se začne hovořit o tom podstatném?

Polsko si ulevilo a s ním i celá Evropa.

Dítě ze zkumavky by v budoucnu měla mít možnost počít i žena bez partnera. Zatím mají na umělé oplodnění nárok jen dvojice, u kterých se muž rozhodne upsat k otcovství.

Proč chce vládní koalice snížit daňové odpočty na penzijní připojištění, když na druhé straně usiluje o přijetí důchodové reformy a chce motivovat občany, aby si sami spořili na penze?

Sociální demokraté jásají, Jan Kubice odchází od policie.

Není jisté, kdy se Usáma bin Ládin a jeho druzi rozhodli zaútočit na New York a další americká města.

Zdá se, že i významné politické dohody přicházejí v Evropské unii na svět vždy jako novorozeňata v časných ranních hodinách a po dlouhých porodních bolestech.

Ještě nedávno by sotva někoho napadlo, že česká vláda bude v roce 2007 vážně uvažovat, že povolí přítomnost ruských vojenských inspektorů na svém území.

Není to trochu pokrytecké? Ať už si odpovíme jakkoliv, otázka je jistě správná.

To, že ministerstvo školství povede někdejší aktivistka protitemelínského spolku Jihočeské matky, by si před rokem tipnul málokdo. Stejně tak by se ještě před měsícem nikomu nesnilo, že tahle úspěšná a naprosto loajální politička Bursíkových zelených se postaví do čela vnitrostranické rebelie.

Blíží se listopad a já si vzpomínám na typické rozhovory, jaké jsem absolvoval v Praze na začátku 90. let.

Nervozita způsobená přiznáním amerického atletického idolu Marion Jonesové k dopingu zasáhla i tuzemské stadiony.

Desítky demonstrantů dozorovaných policejními těžkooděnci, ale také členové židovských organizací, skauti nebo „živý řetěz“ složený z českých politiků – ti všichni by se desátého listopadu měli setkat v úzkých uličkách pražského Židovského Města.

Dnešní třicátníci a mladší dostanou od státu mnohem menší důchod, než jaký dnes čeká na jejich rodiče. Dokonce tak malý, že jim to nemusí stačit ani na zaplacení běžných potřeb, jako je bydlení, oblečení a jídlo.

Výstavy

Hudební novinky

„Otevřu oči a nic nevidím. Jediné, co si pamatuju, je, že se stala nějaká nehoda.“ První věty vnitřního monologu vypravěče filmu Ruská archa (2002) jsou zahaleny v úplné tmě.

Ne že bychom mohli Prahu prohlásit za světovou metropoli kulturního dění, ale s koncertním programem na tom už dlouho nebyla tak dobře jako letos.

Čínský internet je zvláštním prostředím. Počet jeho uživatelů roste nevídaným tempem a trh se má v dohledném horizontu stát největším na světě.

I v tomto sychravém počasí si půvabná hosteska u vchodu vystačí s tenkou halenkou na tři knoflíčky. Uvnitř novináře vítá stůl přeplněný chlebíčky, tousty, bagetami, dortíky, kávou a džusem.

Zapomeňte na Daniela Craiga, kterak se coby James Bond prohání po ruzyňském letišti. Angelinu Jolie, hvězdu dokončovaného filmu Wanted, budou napříště paparazzi nahánět také jinde než v Praze.

Jak se dělal za komunismu nezávislý časopis, člověk pochopí při prohlídce výstavy, jež u příležitosti výročí právě probíhá na jedné z chodeb pražského Klementina.

Když si v roce 1994 Milan Kundera nepřijel převzít Cenu Jaroslava Seiferta, zaslal omluvný dopis, v němž se mimo jiné píše: „Budu Vám vděčný, proměníte-li předání ceny (…) ve vzpomínku na mého drahého přítele, jehož poezie byla tím nejkrásnějším, co mi dala česká literatura za posledních několik desetiletí.“

„Jak jsme tak v baru zapíjeli pivem to slavné vítězství, maličko jsem si vzpomněl na film Titanic – na palubě slaví, pijou šampáňo a loď zatím dole začíná nabírat první vodu.“

Co čte Markéta Pilátová (zahraniční rubrika).

Knižní novinky.

V Lisabonu, zachmuřeném jižním městě na okraji Atlantiku, lze narazit na velikána portugalské moderní literatury Fernanda Pessou na každém kroku.

Šéf městských strážníků ve čtyřicetitisícovém městě Česká Lípa má od minulého týdne hned dva důvody k radosti.

Byl to takový americký sen v sovětském balení. V létě roku 1957 se bezprizorně potulovala ulicemi Moskvy a hledala v popelnicích něco na zub. Za pár týdnů z ní byla chlouba sovětského impéria a první živý obyvatel planety Země, který se podíval na oběžnou dráhu.

Usměvavý hostinský vítá hosty, jeho žena v kuchyni připravuje voňavé speciality a dcerka se svižně točí za barem.

Haruki Murakami
(1949) je spisovatel a překladatel. Hned za první román Slyš vítr zpívat (1979) získal japonskou literární cenu Gunzo.

Karel Hvížďala
(1941) je novinář a spisovatel. V letech 1978–1990 žil v exilu v Německu.

Je nás šest, je nám mezi čtyřiadvaceti a šestatřiceti a všechny jsme z východní Evropy. Říkají nám mladé autorky a pozvali nás do Německa na turné s názvem Střídavý proud.

Svítá. Při pohledu z okna na bezmračnou oblohu se definitivně rozhoduji. Dnes vyrazím do práce na kole.

Kraj Luo-čchuan na sprašové náhorní rovině severní provincie Ša-an-si býval v Číně jedním z nejchudších.

Již nikdy zápach nohou. Poněkud nechutný slogan, zajímavější je ovšem to, co by mělo tento malý zázrak způsobit.

„Qing ershi,“ objednala si nedávno Iveta Vaněčková v čínské restauraci. A fungovalo to, přinesli jí jídlo číslo dvacet, jak si přála.

Čeští vědci se tradičně umísťují na žebříčku popularity profesí vysoko; v letošním průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění dokonce na druhém místě hned za lékaři.

Jsme obklopeni věcmi blízkými i vzdálenými. Psaní o věcech vzdálených, například o deštném pralese nebo klimatických změnách v Číně, rozšiřuje a zpestřuje náš svět, ale psaní o věcech blízkých jej prohlubuje.

Dva dospělí vnuci prezidenta Masaryka zemřeli na konci druhé světové války v Británii. Jejich smrt obestírá řada nejasností. Objednal si ji Stalin? Přinášíme text Libuše Paukertové-Leharové, dlouholeté pracovnice OSN v Ženevě a spolupracovnice Masarykovy dcery Olgy.

V roce 1987 pásl krávy ve vesnici Malinovka nedaleko Kyjeva. V roce 2007 sklízí úspěchy se svou sadou nádobí pro mondénní večírky.

Skončil letní čas. Česko si připomnělo nedožité 90. narozeniny Pavla Tigrida. Pod Pradědem se objevili první lyžaři. V dlouho odstavené Poldi Kladno byla opět slavnostně zahájena výroba oceli.

Co připravujeme do příštího čísla.

Debata o mužích v Česku se teprve rozjíždí. Možná proto, že vlastně české muže moc neznáme. Když už se tu o mužích někde debatuje, tak na akademické půdě a ne příliš dlouho. "Mužská studia" mají oproti Západu zpoždění a vyučují se a studují na českých a moravských univerzitách od konce devadesátých let.

Jízda po amerických dálnicích je z pohledu Evropana poněkud stresující zážitek.

V autoritativním režimu prezidenta Lukašenka, podobně jako v někdejším komunistickém Československu, se stát nejrůznějšími způsoby snaží zbavit odporu opozice.

Předvolební plakáty, které letos v říjnu zaplavily Švýcarsko, musely návštěvníkům cestujícím za spořádanou krásou alpských strání trochu vyrazit dech.

Nejen v Bagdádu, Teheránu, Kábulu či libanonském Bejrútu, ale také v odlehlých horských průsmycích na turecko-irácké hranici se v těchto dnech rozhoduje o tom, jak se změní mapa Blízkého východu.

„Šedá je krásná“ – napsal před deseti lety Adam Michnik v eseji oslavujícím konečné vítězství demokracie ve střední Evropě.