Poselství irského Švejka

Třicátého listopadu roku 1667 se v Dublinu narodil Jonathan Swift, spisovatel, obhájce práv Irů a anglikánský kněz. Z jeho díla přežil hlavně sžíravý utopický cestopis Gulliverovy cesty. Prošel tolika líbivými adaptacemi, že se postupně zapomnělo na jeho původní smysl a stojí za to si ho připomenout. Swift byl mizantrop a viděl ve společnosti hlavně věci, nad kterými raději přivíráme oči, abychom se vůbec dokázali radovat ze života: sobectví, pokrytectví, ješitnost, falešné životní mety. Ale básnický talent zároveň povznáší jeho pesimismus ke hvězdám, a tak je Swiftův svět trapný, krásný i překvapivý zároveň. Současný čtenář mívá s rozvleklou originální verzí Gullivera problém. Ale autorova genialita i „praštěná“ poezie se nedají nijak krátit, přenést ani upravit. Na Gulliverovi si nakonec vylámal zuby i filmař Pavel Juráček, když podle něj natočil roku 1969 Případ pro začínajícího kata, jeden z nejambicióznějších projektů české filmové historie.

Drobná havěť

Gulliver je inspirující a nadčasový jako Švejk. Vlastně jsou si podobní jako pozitiv negativu. Švejk se pohybuje v reálném a Gulliver ve fantastickém světě. Švejk se tváří – z potřeby přežít – jako blb a není jasné, zda jím je, nebo není. Lemuel Gulliver z téhož důvodu neodkládá masku nadřazeného bílého pána. Má patent na rozum a vypráví o světech podivínů a…