Nejkrásnější film o sebevraždě
Tenhle film neměl být krásný, tak jako neměla být krásná hudba Joy Division. Ale svým způsobem je. Kdo má rád tvorbu fotografa a režiséra videoklipů Antona Corbijna, bude se při sledování jeho filmového debutu Control cítit jako doma.
Tenhle film neměl být krásný, tak jako neměla být krásná hudba Joy Division. Ale svým způsobem je.
Kdo má rád tvorbu fotografa a režiséra videoklipů Antona Corbijna, bude se při sledování jeho filmového debutu Control cítit jako doma. Vizuální styl rekapitulace krátkého života frontmana postpunkové legendy Joy Division Iana Curtise (1956–1980) nezapře autora stojícího do velké míry za imagí například Depeche Mode a U2. Černobílá kontrastní kamera Martina Ruheho dokáže vykouzlit půvab i mezi špinavými paneláky rodného Curtisova Macclesfieldu a na fotogenické tváři hlavního hrdiny (Sam Riley) ulpívá se zjevným estetickým zalíbením. Je to možná nejpěkněji nasnímaný film o sebevraždě, jaký byl kdy natočen.
V nevytopeném autě
Ale to je jen jedna stránka věci. Sám Corbijn tvrdí, že nestál o to vytvořit hudební film, ale syrový příběh úplně obyčejného kluka, který nezvládl své démony a jen shodou okolností byl lídrem kapely, jež změnila tvář hudební scény. Ve své volné tvorbě směřuje portrétní fotograf celebrit často k co největší civilnosti. Zaujal například sérií jakoby paparazziovských momentek, které zachycovaly hudebníky v nejbanálnějších situacích. Také ve filmu Control zbavuje režisér Curtise a členy Joy Division jakýchkoli nánosů hvězdnosti.
V jeho podání je to garážová kapela kamarádů ze sousedství, jezdící…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu