Záhadný svět českých dětí

Příští pondělí Respekt nevychází. Další číslo vyjde za dva týdny, tedy 5. ledna 2009.

Nejdůležitější událostí roku byla bezpochyby světová krize. Nepřipravenost na tuto krizi asi nejvíce charakterizuje českou společnost.

V Česku možná vznikne speciální jednotka na ochranu zvířat. Takzvanou „veterinární policii“ by v ulicích rádi viděli poslanci David Šeich (ODS) a Jeroným Tejc (ČSSD).

Vzpomínám si na svůj šok z nástupu informačního věku, když jsem před patnácti lety dostal během minuty odpověď od přítele z Kanady na svůj první e-mail.

Rok 2008 byl posledním v desetileté éře pomíjivé slávy Crawfordu, texaské osady o sedmi stech padesáti obyvatelých, sedmi kostelech, jedné kavárně a sedmi obchodech se suvenýry.

Čínským volejbalistkám v napínavém souboji s Američankami nepomohlo ani skandování tisíců domácích fanoušků. Jedna Číňanka ale po pětisetové bitvě z palubovky odcházela s úsměvem vítězky. Nezazlíval jí to ani prezident Chu Ťin-tchao, jenž se na utkání přišel podívat, ani 250 milionů Číňanů sledujících v televizi zápas, který čínští novináři nazvali „bitvou míru“.

Je jí dvanáct a dojala celou Evropu. Říká se jí „romská Anne Franková“. Rebecca Covaciuová toho zažila už hodně. Zatím napsala dopis, vydaný v UNICEF, který adresovala celé Evropě.

Letos obyvatelé Reykjavíku zažili podobný šok jako před lety lidé v Raufarhöfnu. Stát musel nakonec znárodnit tři největší banky v zemi, jejichž dluhy dosahují šestinásobku ročního hospodářského výkonu celého Islandu. Ekonomové očekávají, že se hospodářství ostrova v příštím roce smrskne o deset procent.

Alan Greenspan to v životě dotáhl opravdu daleko. Byl druhým nejdéle sloužícím šéfem americké centrální banky (Fed).

Devatenáctiletá závodnice v běhu na 800 a 1500 metrů Mahbúba Ahdyarová měla hájit afghánské barvy na olympiádě v Pekingu jako jediná afghánská žena. Před začátkem her však nečekaně zmizela.

Těžko se tomu věří. Jižní Korea si na 99 let pronajala půlku orné půdy Madagaskaru.

Přímo pod našima nohama totiž probíhá hranice mezi Gruzií a Jižní Osetií, po srpnové válce nepřáteli na život a na smrt. Jen víra zůstává na obou stranách stejná a pomodlit se sem chodí lidé z údolí nalevo i napravo, Osetinci i Gruzínci.

Rok 2008 překvapil Nejmocnějším mužem planety se stal první významný politik, ve kterém se poznává kosmopolitní generace 21. století. Rusko světu dokázalo, že neztratilo své velmocenské ambice. Tímto rokem zřejmě také skončila dominance neoliberální ideologie a státy se opět ujímají silnější úlohy v ekonomice.

„Nezáleží na tom, jestli je kočka bílá nebo černá, hlavně že chytá myši.“ Čína 18. prosince oslavila třicet let ode dne, kdy se její vládnoucí elita začala řídit tímto heslem tehdy nového komunistického vůdce Teng Siao-pchinga.

Česko zůstává jediným státem Evropské unie, který se nepřipojil k Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Naráží Lisabonská smlouva na odmítnutí u některých národů kvůli odlišnému pojetí demokracie?

Proč ČT (ale i jiné subjekty) zvou do televizních debat představitele českých komunistů – tedy lidí, kteří souhlasí s monstrprocesy s disidenty na Kubě, ve svých interních materiálech otevřeně schvalují cílené vyvraždění milionů lidí, koncentrační tábory a nejbrutálnější teror, který si obyčejný smrtelník ani nedovede představit.

Šéf státní firmy Čepro Pavel Švarc končí. V podniku, který kontroluje polovinu všech pohonných hmot v Česku, vystřídal v roce 2006 Tomáše Kadlece, někdejší pravou ruku Stanislava Grosse a člověka, s jehož působením bylo spojeno především podezření z miliardových podvodů.

Nejprestižnější vědecká instituce v Česku – Akademie věd – si na sklonku roku zvolila svého nového šéfa. Jiří Drahoš má na svém kontě dvě desítky mezinárodních patentů a slibuje akademii mezinárodní prestiž.

Přesně před rokem 150 maďarských intelektuálů – mezi nimi i taková slavná jména jako Péter Esterházy nebo János Kis – vyzvalo soud, aby zakázal Maďarskou gardu, protože ve společnosti „vyvolává strach a protiromské nálady“. Minulý týden soud v Budapešti opravdu prohlásil činnost Maďarské gardy za protiústavní.

Pokud je intuice editorů Lidových novin správná, pak jednou z nejdůležitějších zpráv minulého týdne z pohledu Čechů bylo to, že Francouzi se baví „na náš účet“.

Otázka zavedení eura opět ožila: ČSSD v rámci svého protikrizového balíčku žádá, aby vláda stanovila termín jeho přijetí, a premiér Mirek Topolánek se možná nebude tentokrát vyhýbat debatě tak důsledně jako dosud.

Politika se stále častěji dostává do střetu mezi tím, co si veřejnost přeje, a tím, co veřejnost může mít či co potřebuje. Zdravotnictví zdarma, školství zdarma, štědré sociální jistoty, opatrná zahraniční politika, abychom nikoho nedráždili – po tom všem dnes volá veřejné mínění.

Přestože v roce 2008 svět zažíval plno významných událostí, do české historie vejde jako čas, v němž se toho tak moc nepřihodilo, přestože stát se mohlo hodně.

Počátkem prosince proběhla v Lidových novinách pozoruhodná výměna čtenářských dopisů. Vladimír Just v rámci polemiky ocitoval několik vět z práce známého popularizátora odkazu TGM Zdeňka Mahlera.

V posledních dnech se pražské deníky znepokojují nad špatnými výsledky žáků čtvrté až deváté třídy v matematice a zároveň se podivují nad tím, že čeští učitelé patří k těm nejnespokojenějším na světě.

České děti milují internet. Podle rozsáhlé studie, kterou si od sociologů a psychologů z Univerzity Karlovy objednalo ministerstvo vnitra, na síti pravidelně visí už 91 procent českých dětí ve věku 12–18 let.

V pohoršené vřavě, kterou vyvolala sociální demokracie nápadem vyměnit svůj souhlas s misí v Afghánistánu za zrušení poplatků u lékaře, to nikdo nepřipomněl, ale hádky o zahraniční mise české armády zažíváme každý rok.

Stabilita vlády v Libereckém kraji se bude opírat o stabilitu komunistické strany.

Od vzniku České mše vánoční sice uběhly už více než dvě století, Rybova skladba s veselou hudbou a texty s koloritem českého venkova okouzluje už celé generace.

Některé věci čas ani při nejlepší vůli nezahojí. Brněnská vila Tugendhat, obdivované dílo hvězdy moderní architektury Miese van der Rohe, které si ročně přijíždějí prohlédnout tisíce lidí z celého světa, se pomalu rozpadá.

V severočeských Teplicích patnáct studentů zdejšího gymnázia buduje lešení, které začne už za několik měsíců sloužit restaurátorům. Studenti si bývalou církevní stavbu patřící dnes k budově gymnázia vzali na starost už před čtyřmi lety. Za tu dobu sehnali peníze na opravu podlah a teď připravují to nejdůležitější: obnovu vzácných maleb na stěnách kaple.

Na slavné české pohoří se právě díváme v malém bytě v Praze-Nuslích, kde je coby papírový model už pět let vyrábí třicetiletý zaměstnanec jednoho z pražských nakladatelství Vojtěch Noha.

To, že jsou lidé (a to i ti velmi bohatí) hamižní, že se chovají jako stádo, že světem vládne nedostatek svobodného, nezávislého a kritického myšlení a selský rozum hyne na úbytě, že jsou lidé schopni naletět lecjakým podvodníkům – to člověka nakonec tolik nezaskočí. Na případu Bernarda Madoffa však překvapí dvě věci.

Mít svého člověka pro krizi je dnes hit skoro v každé evropské vládě. I český premiér uvažuje o někom, kdo by dokázal koordinovat práci ministerstev, aby se kabinet lépe vyrovnal s nadcházejícími hospodářskými problémy.

Částka ve výši 17,1 miliardy dolarů, kterou Bernard Madoff podle svých slov obhospodařoval ještě před několika měsíci, je skoro celá ta tam. Jeho údajné přiznání, že tento podvod by mohl přesáhnout hranici padesáti miliard, se zdá být čím dál tím pravděpodobnější.

Provozovatelé obchodních řetězců jsou všichni zběhlí v umění přesvědčovat lidi k tomu, aby nakupovali. A díky technologickému pokroku mají tajemství zákazníkovy mysli jako na dlani.

Do Čech dorazilo světlo z Betléma. Benzin zlevnil na nejnižší cenu za posledních sedm let. Během inspekční cesty po Afghánistánu přečkala delegace českých poslanců raketový útok Tálibánu na základnu českých jednotek v Kandaháru.

Průzkumy i výsledky voleb hlásí: lidovci se už nemusí dostat do parlamentu. Je to důvod k panice nebo spíš můžeme na hrozbě jejich pádu vydělat?

Kam že se nám podělo rozjímání s pohodou a co že to vlastně slavíme, když ani většina z nás v boží narození nevěří?

Noci jsou temné a prázdné. Nikde nikdo. Vlastně ne, sem tam někdo projde. Nebo se na opuštěném náměstí zastaví a omočí jeden ze zavřených krámků tam dole pode mnou. A taky smích. Ano, někdy se neočekávaně ozve smích či vzdálené hlasy.

Téměř všechny své obrazy vytvořil v horečnatých deseti letech. Za jeho života se však prodal jediný, jen pár měsíců před jeho smrtí. Teď, sto dvacet let po jeho skonu, se na jeho soubornou výstavu ve vídeňské Albertině sjela celá Evropa.

Výrazné propady akciových burz, pád největších investičních bank a pojišťoven a prudký nárůst nezaměstnanosti nahlodal v západním světě důvěru v kapitalismus – základní princip fungování dnešní společnosti. Pohled do minulosti sice ukazuje, že krize jsou přirozenou součástí vývoje kapitalistických ekonomik, jejichž cesta k nárůstu bohatství za posledních sto let vždy vedla přes pravidelně se střídající fáze časů dobrých a špatných. Takové akademické argumenty ale v dobách paniky příliš nefungují.

Je to už čtyřicet let, co Vídeň zaplavili Češi a Slováci, kteří utíkali před ruskými tanky. Stejně vstřícně se město zachovalo k lidem, které režim vyhnal po roce 1977. Patřím k nim, od té doby ve Vídni žiju a vím o jejích vadách určitě víc než turista, který přijede na den třeba na jednu z výstav, kterými Vídeň láká lidi z celého světa.

Několik hodin předtím, než jsem se dozvěděl, že mi švédská akademie uděluje svoji cenu, jsem si znovu přečetl knížku Stiga Dagermana, kterou mám obzvláště rád: sbírku jeho politických spisů Essäer och texter. Nebyla to náhoda, že jsem se znovu zavrtal do četby té kousavé, hořké knihy.

Z perlí se dělala bižuterie, pošívaly se jimi lidové kroje i večerní toalety. A ze zbytků si lidé začali skládat ozdobičky.

Z psychoanalýzy se zřejmě už nikdy nestane masová móda, jako to bylo například v 50. a 60. letech ve Spojených státech, kdy se Marilyn Monroe ukazovala se svým psychoanalytikem ve společnosti a kdy si svá první sezení odbýval na Manhattanu Woody Allen. V té době ovšem byla psychoanalýza v Československu vykázaná mimo oficiální vědu a přežívala, vlastně až do konce osmdesátých let, jen v osobách několika ilegálně pracujících analytiků, kteří své následovníky školili rovněž tajně. Dnes je spíš zajímavé, že tradiční euroamerická záležitost se šíří na další kontinenty.

Rok 2008 si zapamatujeme kvůli nejrůznějším událostem, jimž bude bezpochyby dominovat příchod hospodářské krize a zvolení prvního černošského prezidenta USA. Pro ty, kdo se zajímají o astronomii, to však bude také rok, kdy se poprvé podařilo vyfotografovat planety u jiných hvězd.

Turbulentní ekonomický vývoj těchto měsíců někdy otupuje, jindy zostřuje obecné tušení: trvalý růst není možný, musí narazit na nedostatek zdrojů, energie a surovin.

Zatímco Botswana a Namibie, státy s Jižní Afrikou sousedící, většině svých občanů nakažených HIV zajistily protivirové léky, Jižní Afrika tak za Mbekiho neučinila. Důsledky této politiky teď prošetřil tým výzkumníků z Harvardovy univerzity.

V listopadu tohoto roku organizoval egyptolog Miroslav Bárta první českou expedici na opuštěné pískovcové plató Gilf Kebír v egyptské Západní poušti. Oblast leží zhruba v centru východní Sahary, kde se stýká egyptská, libyjská a súdánská hranice. Expedice se zúčastnilo devět Čechů – archeologů a přírodovědců – a sedm beduínů z oázy Baharíja, v níž čeští archeologové zkoumají rozsáhlé opuštěné koptské město zhruba o rozloze Pompejí.

Není nic předvídatelnějšího než vánoční programové schéma českých televizí. Každý rok si obrazovku pro sebe na celý týden přivlastní kohorta starých známých pohádkových postav.

Zajímavé výstavy

Hudební novinky

Komiks Alois Nebel

Minimalistická detektivka Paranoid Park Guse Van Santa je studená jako nůž v zádech, chytře napsaná a obsazená neherci, které si režisér vybral mezi dětmi chatujícími na serveru Myspace. Je to adaptace románu Blake Nelsona, ale hlavně součást autorova průzkumu záhadného a děsivého světa amerických teenagerů.

Světová i domácí média bilancují: které nové album se stane hvězdou výročních anket? V této dostihové atmosféře se hodí připomenout dílo, které u nás vzniká jednapadesát let.

Chce to jen trochu odvahy a z prohlídky sto let starých obrazů plných naducaných zadnic a pučících ňader se stane dobrodružství. Ne všichni pro to ale mají pochopení. Návštěvní kniha Městské knihovny, kde právě probíhá výstava Bytosti odnikud, se plní naštvanými vzkazy.

Mariánská zjevení jsou jedním z nejpozoruhodnějších náboženských fenoménů moderní doby.

„Stačí několik málo teroristů, aby dostali pod tlak široké masy.“ Autorem tohoto výroku je kontroverzní německý politický myslitel Carl Schmitt (1888–1985), jenž v knize Teorie partyzána z roku 1962 varoval lidstvo před pádem do nekontrolovatelného chaosu ideologických válek.

Polský básník Zbigniew Herbert (1924–1998) a český básník Jan Zahradníček (1905–1960) se sešli v jedné knize Ze země pana Nikoho. Záměr je jasně popsaný v podtitulu: dva středoevropští básníci tváří v tvář totalitě.

Knižní novinky

Historky ze života svatého Františka z Assisi (1181-1226) jsou jímavě prosté. Chybí v nich velebný patos i drastické scény mučednictví, zato však nepostrádají zvláštní, zdánlivě bezděčný humor.

Jedno „Janouškovým dějinám“ upřít nesmíme: podařilo se jim vyprovokovat debatu, která je potřebná. Spor o čtyřsvazkové Dějiny české literatury, jež vydalo nakladatelství Academia, sice zatím zvedl ze židle jen pár odborníků, ale měl by proniknout i dál.

Další nový supermarket ve středověkém domě v centru Prahy tentokrát nikoho nepobouřil. Naopak. Přišlo dost lidí, celkem přes dva tisíce, zkoušeli, dívali se, bavili, kupovali a těšili se z toho, že tenhle supermarket má snad přece jen smysl. Zboží, které tu bylo v nabídce, se totiž jinde nevidí.

Peníze začínají být podobně neviditelné jako fotony. Jen naše sdílená víra je činí skutečnými.

Chilská Patagonie je svérázný kout světa. Když sem přijedete třeba v červnu, tedy během místní astronomické zimy, kdy z nízko letících mraků padají ledové proudy vody, máte pocit, že horší místo k životu najít nemůžete. Kousek za pobřežím se zdvíhají Andy a právě o ně se trhají těžké mraky unášené prudkým větrem, který díky Tichému oceánu prakticky nikdy neustává.

Anketa s redaktory Respektu

Fotografové Respektu Tomki Němec, Milan Jaroš, Matěj Stránský a Karel Cudlín nafotili letos během reportáží tisíce fotografií. Dali jsme jim vybrat jednu dosud nepublikovanou, která by ilustrovala jejich práci v uplynulém roce. Tady je výsledek.

Ivu Pazderkovou ještě moc lidí nezná, ale měli by. Dramatická herečka z pražského Divadla Na Fidlovačce dělá ve svých volných chvílích zábavu, kterou v Česku mnoho lidí – a notabene žen – neumí nebo k ní nemají odvahu.

Pro českou televizní zábavu je tato situace typická: provokativní, černý humor, za jehož vyznavače se Češi rádi vydávají, zmizel z velkých televizí zpátky do divadel a v poslední době se stěhuje na internet nebo kabelové kanály. Proč tomu tak je, když v 90. letech se zmiňovaná Česká soda stala fenoménem, sledovalo ji deset procent diváků, její sestřih se stal svého času hitem tuzemských kin a teď také čerstvě bujícího trhu s DVD?