Peníze začal českým vědcům přidělovat robot zvaný „kafemlejnek“ a je zle
Vědeckou scénou otřásají vlny neklidu. Na výzkum totiž od příštího roku zřejmě půjde méně peněz. Kromě hospodářské krize je problém i v metodice hodnocení vědy přezdívané „kafemlejnek“. Abychom pochopili její podstatu, musíme se vrátit do minulosti. Po většinu 90. let zažívalo bádání v Česku těžké časy. Po odchodu tvrdého jádra ODS se však státní pokladna otevřela, výdaje na vědu postupně vzrostly z necelých devíti miliard v roce 1998 na letošních téměř 25 miliard. Česká věda se díky tomu zlepšila, ale ne dost. V úspěšnosti stále zůstává pod evropským průměrem.
Někteří vědci proto začali hledat cestu, jak získat lepší představu, kdo má dobré výsledky, a jak prověřit, co za státní peníze vlastně vzniká. Vládní úředníci to vítali, líbila se jim představa, že získají algoritmus, pomocí něhož budou moci vědu hodnotit a rozdělovat peníze. U každého pracoviště spočítejme a obodujme množství publikovaných článků, patentů, technologií… Výsledky pak lze sčítat a srovnávat. To byla myšlenka, z níž se vycházelo.
„Kafemlejnek“, jak vědci novou metodiku později překřtili, se na scéně zkušebně objevil v roce 2005. Zpočátku to vypadalo na úspěšné představení. Brzy se ukázalo, že řada institucí, především výzkumných ústavů fungujících pod nejrůznějšími ministerstvy, nemůže vykázat prakticky žádné výsledky. V tabulkách …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu