V souboji ideálů a čistých štítů by zakladatel TOP 09 nevyhrál, o to ale nepůjde
Česká politika měla štěstí, že se díky předválečné tradici sociální demokracie a státnickým vizím Václava Klause povedlo vytvořit systém dvou velkých stran, které se střídají u moci. Bohužel už méně štěstí měla na šéfy těchto dvou stran. Na českého Donalda Tuska či Angelu Merkelovou si zkrátka Češi musí počkat. I proto tady vždy záleželo a ještě dlouho zřejmě bude záležet na malých stranách, které ty dvě velké korigují.
Když před více než třemi roky ohlásily předvolební průzkumy vzestup Bursíkovy Strany zelených, radoval se tento časopis z toho, že právě ona by tou dobrou korekcí mohla být. Ekologická, společensky liberální a přitom proreformní strana s finančně zajištěným, odborně erudovaným předsedou byla tím, co mělo českou politiku posunout víc na Západ. To se potvrdilo ve chvíli, kdy zelení přivedli do vlády Karla Schwarzenberga, o němž kdysi i jeho přátelé tvrdili, že je pro českou vládní politiku moc evropský, moc šlechtický, moc havlovský. Bursík tohle neřešil a prostě Schwarzenberga prosadil na úřad ministra zahraničí – podle mnohých nejlepšího za posledních dvacet let.
Teď zeleným hrozí vypadnutí z parlamentu a Karel Schwarzenberg se stal předsedou nové strany TOP 09, která letí v popularitě vzhůru, a nejvíc proto z nepřeberného houfu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu