Editorial: Život ve veřejném prostoru

Často se tu naříká, že česká města jsou nudná. Jen kamenné skořápky, které nepulzují životem. Částečně je to dáno i tím, že zdejší města mnohdy řídí byrokraté. Než se vyřídí desítky povolení, povyrostou žadatelům vousy na bradě. Nedávno to v Respektu popsal výtvarník Krištof Kintera. Když tvořil v Nizozemsku, šlo to hned, v Praze trvala obdobná jednání dlouho a muselo se chodit pro desítky razítek: „Tady stále panuje dosti rigidní mentální prostředí a nám nezbývá než s tím neustále bojovat a věci prosazovat,“ řekl Respektu Kintera. S českými městy to ale není tak zlé a navíc to může být ještě lepší. I když jim tak trochu navzdory.

Ze Západu k nám totiž dorazil způsob oživování měst, který stojí mimo větší pozornost, ale je velmi účinný. A totiž využívání nevyužitých budov. 

Ne, není řeč o tom, že se někdo nastěhuje do cizího domu proti vůli majitele a žije tam do té doby, než ho vyvede policie. Funguje to na zcela legální bázi. Například výtvarník si všimne zajímavého domu, kde by se mu líbila výstava. Dům je prázdný, protože má za měsíc projít rekonstrukcí. Domluví se proto s majitelem, že na tento měsíc obsadí třeba přízemí a vystaví své obrazy. Majitel na tom nic netratí (mnohdy i naopak) a město nečekaně ožije, protože sem proudí lidé. Navíc se vše obejde bez papírování.

Více k tématu najdete na straně 35 v článku Silvie Lauder.

Ještě bych vás chtěl upozornit na další vydání technologického Fenoménu, který vyjde příští týden. Tento projekt jsme spustili loni na podzim a vyvolal velký čtenářský ohlas, tak jsme se rozhodli pokračovat. Snad se vám bude líbit i tentokrát.

Závěrem bychom rádi poděkovali vám, čtenářům. Minulý týden byly zveřejněny výsledky měření čtenosti a Respektu meziročně vzrostl počet čtenářů o 40%, tedy na 135 tisíc. Velmi nás to těší a vážíme si vaší důvěry.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, 

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery