Nápad pro Brdy
Vládě spadl do klína kus unikátní přírody v horách. Co teď s ní?
Kousek od Prahy se právě teď chystá otevření panenské krajiny. Devadesát let do pohoří zvaného Brdy takřka nesměla vstoupit lidská noha, teď je ale armáda opouští a otevírá se debata o tom, jak se zdejší přírodou naložit. Těch, kdo se hlásí o slovo, je hodně. Někteří si mnou ruce, jak v brdských kopcích otevřou sjezdovky. Obce závislé na příjmech z armády rezignovaně čekají, co bude. Nedostatek dobrých nápadů by přitom mohl ojedinělou příležitost na dlouhé roky zkazit. Podaří se tedy v Brdech nastavit jasnější pravidla než kdysi třeba na Šumavě?
Raci a granáty
Brdská vrchovina se táhne kopci asi sedmdesát kilometrů na západ od Prahy a část jí je běžně přístupná i teď. Na počátku minulého století ochranáři zvažovali vyhlásit tu národní park – už tehdy pokrýval většinu kopců ve výšce kolem sedmi set metrů nad mořem hustý smíšený les, nacházela se tu naleziště trilobitů a zdroje pitné vody v nejvyšší kvalitě. První světová válka a vznik samostatné československé armády ale zkřížily ochráncům přírody plány a v roce 1927 vyhradila vláda severní část pohoří pro vojenskou střelnici. Za protektorátu zabrala prostor německá armáda a v roce 1950 tu vláda na dvě stě šedesáti kilometrech čtverečních vyhlásila vojenský újezd. V šedesátých letech přišli do Brd Rusové, zřídili zde jaderný sklad a podle některých historiků tu střežili i jaderné hlavice. Posledních dvacet let tady sídlí čeští dělostřelci, jezdí sem střílet letci a minulý týden se na zdejší střelnicí střídala i hradní stráž s policií.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu